Indiáni 2010

první turnus

Indiáni 2010

první turnus

Osada válečníků

Třemšínská planina si v teple letního sluníčka poklidně podřimovala, když v tom se přes ní přehnalo stádo vyplašených bizonů. Sotva poslední zděšený bizon zmizel z dohledu, objevil se předvoj kovových ořů. Nebyla to však noha bledé tváře, která by z ocelové obludy zaduněla o třemšínskou zem. Byla to mokasína rudého náčelníka. Ten pak otevřel kufr a zzzzzzzzzzzzzzzzzzn, první šíp rozčísl horký vzduch. "Tady zůstaneme. Tak jsem řekl a tak se stane. Howgh!"

Rosťovi se svého času podařilo čtyřmi šípy zabít čtyři buvoly

Řekne-li náčelník Howgh!, věci se dají do pohybu. Mocné paže indiánů se pustí do díla a dřív, než bledá tvář vytáhne fotoaparát, stojí tu pět indiánských stanů!

To ještě třemšínská pláň netušila, že šest mohutných tee-pee pojme vbratru pětapadesát zdatných indiánů, stovký šípů, desítky oštěpů a tomahawků, nemluvě o dýkách, puškách a zásobách ohnivé vody.


Tak indiáni, přineste si zbraně!
Bude bojový tanec!

Hu hu hu hu hůůůů hu hu, hůůůůůů
chu hahahah háááá hu hááá hu hu

Tanec ještě ani neskončil a trojice neohrožených rudochů se již chopila svého úkolu - střežit tábor před nevítanými vetřelci. Bleskurychlý nůž, Hbitý luk a Malý tomahawk by v tu chvíli nenechali do tábora proniknout ani myš!


Metan-akva!
Bleskurychlý nůž!

Itazipa
Hbitý luk

Čikalan onspe
Malý tomahawk

Indiáni jsou na své zbraně náležitě hrdí. Pečlivě se o ně starají a snaží se je vždy nosit s sebou. Pokud možno všechny. Ke každé se pojí vzpomínky na mnohá vítězství. Všechny touží po nových dobrodružstvích.

Po zuby ozbrojený válečník Eda

A často ta největší dobrodružství jsou na dosah ruky. Stačí se umět dívat kolem sebe.

Průměrný indiánský hoch vystřelí jeden šíp přibližně každých pět minut. Lukostřelba patří mezi základní indiánské dovednosti. Ve zkoušce dospělosti nelze obstát, pokud neumíte mistrnně zahrát na jeho strunu.


Pokud ten šíp přeletí přes všechna
tee-pee, půjdu do světa!

Pokud ten šíp prostřelí tee-pee
přiletí táta a bude mazec!

V této válečnické osadě však o průměrného indiána nezakopneš. Ti odešli do světa. Zdejší indináský kluk střílel jeden šíp co minutu. Šedesát šípů do hodiny...


Kuba první, Ondra druhý, Tadeáš třetí!
Všechny na stejné místo! Šípy na třísky!

Skleněný buvol sestřeluje
jablko z Lucinčiny hlavy!


Posvátná chvíle napětí... a Tadeáš
trefuje po dvaačtyřicáté desítku!

I mladé indiánky
si s lukem rozumí!

Inu, na prvním běhu nebyla o zdatné bojovníky nouze.
Každé indiánské batole si, místo ukolébavky, strkalo luk do spacáku.
To vám byla pohoda, tatínkové nerušeně pokuřovali kalumet a připíjeli na nová vítězství.

Módní Saloon


  • Model Hippie

    Opět se vrací do módy styl Hippies a jeho jásavé barvy! Delší tunika se stojáčkem, výraznou aplikací na hrudi, zvoncové rukávy, syté odstíny a slušivé doplňky v podobě hravé čelenky a velkých slunečních brýlí oblíbených Sylvesterem Stallone. V pozadí vidíme jiný model, rovněž odpovídající stylu hnutí Hippies svou zálibou ve sporém odívání.

  • Model Sultánky

    Velmi atraktivní model s kalhotami exotického vzhledu. Obzvláště volný, pohodlný střih mírně výstředního charakteru pro různé společenské příležitosti. Oceníte jej zejména v horkých letních dnech mimo jiné také díky lehkému, přírodnímu použitému materiálu jak u kalhot tak u volné košile. Model je doplněn výrazným bavlněným šátkem a slaměným širákem pro odclonění horkých slunečních paprsků.

  • Model náčelnice


  • Indiánské brýle

    Stále oblíbený model menších sportovních slunečních brýlí, které Vás prostě nemohou zklamat. Přestože se je v poslední době snaží vytlačit velké návrhářské společnosti návratem k velkým brýlím ze 70. let, tyto menší "sluňáky" mají stále řadu příznivců nejen s ohledem na pěkný sportovní design a příznivou cenu, ale též na praktickou stránku věci.


  • Čelenky vyšly z módy

    Ač se tomu nechce ani věřit, zdá se, že je to skutečně tak!! Vypadá to, že se indiáni letos rozhodli odložit své tradiční, bohatě zdobené čelenky a místo nich převzali módu bledých tváří pokrývat celou hlavu hučkou! Některým to sice sluší, leč neměly by se tradice přecejen více ctít?

  • K A B E L K Y

    Při vycházkách do prérie nesmíme zapomínat na vhodné módní doplňky. Žádná sličná indiánka se neobejde bez slušivé kabelky. Ovšem každá příležitost si žádá své. V případě krátkých vycházek postačí menší, zpravidla umně dekorované kabeličky na pár drobnůstek, zatímco na celodenní výlety si bereme brašny prostorné, kam se vejde celý kosmetický kufřík i s parfémy, čistý kapesníček a samozřejmě lahev čisté, pramenité vody pro svlažení prérijním prachem znavené pleti.


  • R T Ě N K A

    Známý kosmetický koncern právě uvedl na trh nový, převratný typ rtěnek. Nejenže jsou prakticky neslíbatelné a hýří bezkonkurenčně nejzářivějšími barvami, ale vydrží i fantasticky dlouho, dokonce po celé Indiány!


  • Styl Hundertwasser

    Zářný příklad prolínání různých uměleckých odvětví. Módní návrháři se začali inspirovat slavnými architektonickými díly a výsledky jsou zjevně zdařilé.

  • Móda pro mladé

    Oděvní průmysl dnes bezostyšně tyje z modelů pro mládež. Pryč jsou doby, kdy hlavní cílovou skupinou návrhářů byly mladé manželky zámožných podnikatelů. Trh záhy odhalil, že nejlépe se vydělává na dětech. Rodiče svým miláčkům nemohou nic odepřít, a to ani na poli indiánské módy.

  • Módní červená vlna

    Letošní barevné trendy jasně inklinují k červené. Mezi rudými tvářemi to koneckonců není nic nového. Návrat ke kořenům však letos pronikl i na mola předních návrhářů. Kde nepřevládá celkově červený tón modelu, nesmí chybět alespoň vhodný doplňek této barvy.

    Bez červené to letos zkrátka nejde. Mezi tradičně oblíbené barevné kombinace patří samozřejmě
    "Rouge et Noir"
    čili červený a černý odstín. Stendhal by byl jistě potěšen.

  • Kloboučky

    Kdo je bez kloboučku, bos, natluče si nos! V letošní sezóně proto představoval vkusný klobouček módní doplňěk číslo jedna! Málokterá indiánská dívka si troufla opustit tee-pee bez slušivé pokrývky hlavy. Ideální příklad spojení praktické a estetické stránky věci. Dokonce i nejeden mladý indián pochopil, že bez kloboučku se letos prostě nemůže ukázat!

Narozeninová melounáda

Ten, komu je přáno dožít se mezi indiány svých narozenin, si rozhodně zasluhuje řádnou oslavu! Kočovní indiáni si s sebou při stěhování své osady zpravidla neberou troubu, tudíž dort nahrazují z dostupných přírodních zdrojů.

Letos se tímto vyjímečným šťastlivcem stala indiánka Kristýnka.

Sláva ji vynesla takřka k nebesům.

Ostatní mohli buď jen tiše závidět nebo se pustit do melounu s Kristýnkou.

Ach, jak ten byl sladký!
A šťavnatý!
Ještě druhý den se všichni olizovali.

Výprava a boj o náčelníka

Indiáni byli první, kdo pochopili, že demokracie nahrává průměru a při řešení stěžejních indiánských otázek zcela selhává.

Než aby volbu náčelníka podrobili demokratickému hazardu, vymysleli způsob, který zaručoval výběr toho nejlepšího z bojovníků, muže, který oplýval všemi myslitelnými přednostmi a ostatní indiány svými schopnostmi namnoze převyšoval.

Výpravy spojené s bojem o náčelníka se museli zůčastnit všichni bojovníci kmene. Tím bylo zaručeno, že volba proběhne zcela dle regulí a vylosovaná čísla budou platná pro další sázkový týden Sportky.

Záměr fotografa vystihnout okamžik, kdy nikdo nebude hledět do objektivu,
a tudíž se všichni budou chovat zcela přirozeně, se vydařil

Boj o náčelníka sestává z mnoha náročných indiánských zkoušek. Nemůže samozřejmě chybět obratnost ve zbrani. Zvláště hodnocena je lukostřelba, kterou boj začíná.

Náčelník musí umět zabezpečit dostatek obživy i v časech, kdy se lovu nedaří. Druhou zkouškou byl proto sběr borůvek na čas. V borůvčí to chvíli vypadalo, jak kdyby tam prolétl roj nenechavých kobylek.

Pro ochranu kmene je třeba ovládat umění stavby kamenných bojovníků. V této nelehké zkoušce obstáli všichni náčelničtí kandidáti a bylo věru nelehké určit vítěze. Dodnes se o výsledcích v této disciplíně vedou soudní spory (všech třináct zainteresovaných stran se odvolalo).

Po tak náročných zkouškách je třeba pořádně dobít baterie. Indiáni se posilňují po předem stanovenou dobu předem stanovenou stravou bohatou na karbohydráty. Následně se testuje, jak rychle jsou kandidáti schopni regenerovat.

Chleba... Jo, ale pochopitelně s bizonním stejkem uvnitř!

Stavba kamenných bojovníků

Dnes, kdy pominula doba velkých válek, chce-li se indián vydat na válečnou stezku, musí si nejprve vytvořit protivníka. Není to však věc snadná, ba je přímo nelehká.

Pěkně situovaný, propracovaný bojovník s pérem

K takovému účelu lze použít pouze vhodné kameny. Indiáni totiž věří, že i kameny jsou živé. Proto staví kamenné bojovníky.

Nejprve musí Šaman kamenům vysvětlit, nač je potřebuje. Vybere pak jen ty, u kterých cítí, že jsou ochotné obětovat své kouzlo.

Tým, který vytvořil kamenného Pac-Mana by u každé
seriózní poroty jednoznačně zvítězil!
Chladné a jakoby do sebe stažené kameny netouží po tom být obtěžovány, teplé a vibrující dychtí po tom, aby se jich použilo.

Pak už je na každém, jak umně tyto vybrané kameny sestaví. Někdy se jedná o vyjímečná, přímo fantasmagorická díla.

Tento dračí bojovník získal ocenění za nejlepší umělecký dojem

Krátce se zmíníme o povaze použitých kamenů. Všechny by měly být pevné a tvrdé, posbírané z pěkných čistých míst v přírodě. Pískovec puká a trhá se a je lépe se mu vyhnout. Stejně tak kameny sbírané v potoce. Nejlepší jsou horniny vyvřelé.

Výborným příkladem vyvřelých hornin je žula. Té je na Třemšínsku habaděj.

Každý mladý indián ví, že ze žuly se dobře staví

Některé stavby jsou skutečně monumentální.


Mirovousův mraky
takřka drápající bojovník

Vkusně dekorovaný
bojovník

Jiný způsob jak si uměle vytvořit nepřítele, je losování bojovníků z vlastních řad, ale o tom bude řeč později.

Inteligentně vyhlížející bojovník s drobným nedostatkem: postrádá brýle

Vítězný megamonstrózní bojovník

Noční Epes Rades

Dobrý večer dámy a pánové, dovolte mi, abych se představil: jmenuji se Medvědí Tlapa a je mi velikou ctí, že Vás mohu tímto večerem provázet. To mi to ale sluší, viďte? No to jsem rád, že se vám také tak líbím! To bude tím tmavým pozadím, víte? Na černém pozadí totiž pěkně vyniknu. (Pane kameraman, poznačte si, že ve finále chci přidat trochu dýmu z toho kalumetu, ať to na tom černém pozadí pěkně čoudí, to bude pěkné, že?!)

Na začátku našeho večera dovolte, abych Vás provedl naším táborem. Poslední sluneční paprsky nám tee-pee obarvily pěkně do ruda, no to se ví, jsme přece rudoši, tak proto vám to ukazuju.

Povšimněte si rovněž luxusní inidánské čelenky, kterou si zde příhodně odložil náčelník Skleněný Buvol, pardon, totiž Bizon. Prosím, dávejte si pozor, abyste ho oslovovali správně. Čelenka byla ručně zhotovena z drahocenného peří, které jsme slavně vydobyli na válečné stezce do místní drůbežárny, ale o tom bych se zde vlastně raději neměl zmiňovat. (Prosím tě, rejžo, zapiš si, že to pak vystřihneme.)

Oštěp, na kterém čelenka spočívá, vyhrál několik zlatých medailí a byl pro tuto příležitost laskavě zapůjčen Železným Honzou. Važte si toho a důkladně si jej prohlédněte, případně vyzkoušejte (lítá jak divej, já sám s ním hodil přes 100 metrů a když házel Skleněný Buvol, pardon Bizon, hledali jsme ho dva dny v lese). Příští týden ho zde již neuvidíte. Místo něj máme přislíbený kratší, ovšem neméně slavný oštěp Bar-Bary Spo-Takh-Owe.

Tento kulomet, pardon, kalumet, lidově též nazývaný Dýmka míru má zcela unikátní vlastnost. Prosím Skleněného Buvola, pardon, Bizona, o krátkou demonstraci. Ano, jedná se skutečně o miniaturní kulomet, umožňující poslat kuřáky snadno a rychle do věčných lovišť.

Zde bych Vám rád představil našeho vrchního šejka, pardon, šejkra. Dokáže namíchat luxusní koktejly z ohnivé vody, některé mohou být i flambované. Doporučil bych Vaší ctěné pozornosti zejména nápoj zvaný... (jak se Rosťo jmenuje to červený, jak jsme se po něm včera zřídili?) ...jo, Bizonní krev.

Věříte v existenci UFO, astrální projekci, mentální telepatii, mimosmyslové schopnosti, jasnozřivost, astrální fotografii, telekinetický pohyb, hypnotická média, lochneskou obludu a teorii o Atlantídě?

Rosťo, ukaž jim, jak máš zmáknutou tu telekinezi, ať maj o čem doma vyprávět! Vidíte? A klidně přitom míchá další nápoje. Rosťo, neblázni! Už přestaň!

Závěr naší prohlídky bude patřit ohništi, kde se už pro Vás vaří Buvolí, pardon, Bizonní krev. Indiáni takto odpradávna svařují ohnivou vodu a přidávají trochu prérijního koření. Na starém kontinentu si tato specialita našla řadu stoupenců a ujala se pod názvem Býčí krev.

Vidím, pardon, slyším, že některým z Vás už kručí v břiše. To je vhodný okamžik k ochutnání našich pečených patatas americanas neboli amerických brambor.

Těm z Vás, kdo okusili Bizonní krev, doporučuji, aby Vám brambor vyhrabal někdo střízlivější. Na pozdější reklamace, zvláště případy omylem snědeného uhlíku, ani další podobné stížnosti, jakož i případné popáleniny, nebude brán zřetel.

Aničko, prosím tě, radši přecejen měj tu lékárničku s Panthenolem v pohotovosti. Děkuji...

Rejžo, kdo voříznul tu fotku s Kubou? Teď nevím, jestli píská na píšťalku, nebo pokuřuje z toho kulometu, totiž kalumetu, nebo co to vlastně je?!

Děkuji Vám za pozornost, sundejte si prosím návleky a odložte si je zde do ohně.

A nyní již následuje volná zábava...

Boj s Lakoty o zlato

Pokud jde o zlato, nezná Lakota bratra. Ani rudého, ani pokrevního, natož bílého. Stát se Lakotou je proto pro indiány velmi obtížné, neb Lakotské chování se příčí jejich povaze. Jak se však připravit na loupežné výpravy bílých mužů? Někdo se musí stát Lakotou, alespoň na čas, obětovat se pro dobro druhých. Jak však vybrat ty, co se nechají nakazit Lakotským virem? Pro tento účel používají indiáni odjakživa hru "Kámen, nůžky, papír, oheň, had, člověk, strom, vlk, houba, vzduch, voda, drak, čert, blesk, puška".

Slabší povahy používali pouze kámen, střihání nebralo hodiny konce...


Libor s Johankou prchají
se zlatými nugety!

Madlenka, Lakotská dívka
s typickým válečným malováním

Indiánský veget

Indiáni dlouholetým experimentálním výzkumem jako jedni z mála objevili tajemství spokojeného života indiánské vesnice, a to jak mezi dospělými jedinci, tak i mezi mládeží. Pochopili, že velmi zásadní roli v tomto ohledu hraje složka, pro kterou používají výraz přímo onomatopoetický, totiž VEGET. Indiánský veget lze přitom realizovat rozmanitými způsoby. Jedním z nich je zakořeněná tradice předávání moudrosti předků vyprávěním slavných příbehů, mýtů a legend.

"Bylo nebylo, jednou jedno tee-pee. V tom tee-pee bylo ohniště, nad ohništěm kotlík a v kotlíku losos..." Volná parafráze této staroindiánské pohádky se v průběhu kolonizační éry rozšířila i do evropských kultur. Pouze na Třemšínsku se stále předává z generace na generaci ve své původní, nezkalené podobě, jak ji kdysi vyprávěl indiánské omladině slavný náčelník "Má Mnoho Dětí".

Jedním z hlavních předpokladů úspěšné realizace indiánského vegetu je pochopitelně spokojený břich. Takové Knedlo-zelo-bizo je vynikajícím příkladem toho, jak se k vegetu příjemně naladit.


Indiánská strava je natolik chutná,
že hrozí nebezpečí přejídání

Pečlivé porcování bizona,
aby nikdo nebyl ošizen

Vzhledem k nedostatku squaw spočívá starost o přípravu pokrmů na bedrech zkušených válečníků. Medvědí tlapa se věnuje kulinářskému umění se zvláštní péčí.

Dbá o to, aby indiánská strava byla zdravá, vyvážená, dobře stravitelná, aby lahodila oku, čichovému ústrojí a samozřejmě též chuťovým pohárkům.

Široké možnosti indiánského vegetění skýtá nedaleké koupaliště. Podaří-li se dětem přemluvit pár dospěláků k převoznické otročině, je o zábavu na dlouhé hodiny postaráno.

Válečný tanec

Správný indián je tvor rytmický, a tudíž podstatnou část svého volného času věnuje umění bojového tance. Indiáni předvedli expresivní a energické taneční kreace v nekonečných, přesto však nápaditých kompozicích.

Tanečník Yankee se vyrovnává s napětím a nebezpečím, které jsou v indiánském tažení neodmyslitelné. Výkon tanečníka je výrazný a i když se straní Siouxské ekvilibristiky, vtěluje se do strašných okamžiků na hranicích života a smrti. Kolorit zvuků, dechů i makabrózních záchvěvů ztotožňuje s přízrakem smrti.


Prvních 100 koleček byla
síla i na taneční figury

Po 150-ti kolečkách
zhubnul o 15kg.

Pepovi se z toho kroužení
zamotala hlava a zabloudil

Na závěr tanečních kreací exceloval taneční pár Medvědí Tlapy a Tlapky Vítka. Předvedli expresivní tanec a svou přirozeností i spontánním sdělením vtáhli ostatní nejen do intimity vztahů otce a syna, ale zároveň burcovali k poznávání takřka neskutečně fyzicky náročných výkonů.

T - O - T - E - M

Aby těch novot nebylo málo, letos se rovněž začalo s tesáním kolosálního uměleckého díla, totiž indiánského totemu. Práce je to náročná a nebezpečná. Proto bylo třeba zapojit co nejvíce bojovníků kmene.

Mirovous rozdělil všem práci, plivnul si do dlaně a zařval na ně: "Tak indiáni, při tesání indiánského totemu používáme zásadně motorovou pilu. Dávejte proto dobrý pozor a dbejte bezpečnostních pokynů. Pila obsahuje malé součástky a proto je nevhodná pro děti mladší tří let. Nikoho takového zde ale nevidím..."


Ohnivou vodu, coby zdroj indiánské inspirace,
přísluší požívat výhradně kibicovi

Původně byl totem stometrový.
Ach! Jak ten se řezal!

Indiánská akademie

Třemšínská indiánská akademie, to je něco jako mistrovství světa v indiánských dovednostech. Zvláštností akademie je, že předem není úplně jisté, jaké úkoly a disciplíny budou na pořadu dne.

A jestli neumřely, stojí tam dodnes!

Příkladem mohou být kůly. Nikdy není jasné, jestli se bude stát na nich, nebo u nich. Zkouška, zda indián vydrží stát u mučednického kůlu a nehne brvou, zatímco jej těsně obtesávají tomahawky ostatních bojovníků, dosud nebyla zavedena. Ale příště, příště už určitě!

Házet nožem samozřejmě každý indián perfektně umí. Proto je poměrně obtížné vymyslet zkoušku s nožem, ve které by všichni indiáni neobstáli. Ani letos se to nepodařilo. Všichni se zkouškou proházeli.


Mirovous házel s takovým zaujetím,
že si ani nevšiml, že si skalpoval
skoro celé temeno! Ještě že ne vousy!

Po Mirovousově skalpování házel
Kuba o poznání opatrněji.
A raději menším nožem...

Paleta dovedností je značně rozmanitá a obstát ve všech je úkol takřka nadlidský.


Orientace v krajině poslepu
bez pomoci buzoly a GPS,
hlavní roli hrál čich
a někdy taky hmat

Tvrdá Kimova hra: co tam všecko bylo?
Voda, syrovátka, lecitin, sůl,
monodiglycerid, kyselina mléčná,
betakaroten, máslové aroma...

Plížení je disciplínou, ve které vynikají ti nejmenší. V plížení je možno testovat rychlost, techniku, vytrvalost, nehlučnost...

Lucinka se proplížila bravurně. Ani nezjistila, že dráty byly pod napětím

Tradičně oblíbené bylo stanovistě "U Modrého Oka". U provazovového žebříku bylo ještě třeba prokázat zručnost s tomahawkem. Inu dřeva do kuchyně není nikdy dost.


U Modrého Oka se stály dlouhé fronty.
Já chci dvakrát! A já třikrát!

Polínko k polínku a budeme
mít hromadu dřeva

Indiáni byli testovaní na mnoho dalších způsobů. Ve střelbě, ve zkoušce rozdělávání ohně, v podbíhání lana, ve štípání dříví, v kimově hře, v plížení, v lukostřelbě, ve výuce indiánských symbolů a dalších.


Na některých stanovištích
to byl teda fofr!
Jinde byla třeba soustředěnost

Zkouška mimosmyslového vnímání.
Soustřeď se, co mám na kartičce?
Nevím? Snad tři vlnky pod sebou?
Byla to spousta úkolů,
spousty, spousty bodů a diplomů.
Mladí indiáni dokázali, že v nich dřímá mohutný potenciál a že nás brzy strčí do kapsy...

Hráli...


Já tam byla, jedla, víno pila Rudé squaw jak z růže květ a indiáni jakbysmet. Zazvonil zvonec a pohádky je konec...
 

Hit Counter by Digits