Domovská stránka Jiřího Kalvody

KG1 Jiří Kalvoda: Cvičení 7

Also available as: PDF Markdown

Informace k cvičení jsou na https://kam.mff.cuni.cz/~jirikalvoda/vyuka/24z/kg1.

Projektivní roviny

Připomeňme, že projektivní rovina byla definovaná jako hypergraf (X,P)(X, {\cal P}) splňující trojici axiomů:

  1. Pro každé dva různé vrcholy x,yXx, y \in X existuje právě jedna hyperhrana pPp \in {\cal P}, která je oba obsahuje.
  2. Pro každé dvě různé hyperhrany p,qPp, q \in {\cal P} platí pq=1|p \cap q| = 1.
  3. Existuje čtyřprvková množina vrcholů CC, jejíž žádné tři vrcholy neleží ve společné hyperhraně.

Konstrukce

Nechť pp je prvočíslo a [p]={0,1,,p1}[p] = \{0,1,\dots, p-1\}. Uvažme množinu trojic [p]3{(0,0,0)}[p]^3-\{(0,0,0)\}. Na této množině zavedeme ekvivalenci (x1,y1,z1)(x2,y2,z2)(x_1, y_1, z_1) \sim (x_2, y_2, z_2) právě tehdy když existuje α{1,2,,p1}\alpha \in \{1,2,\dots, p-1\} takové, že: x1αx2y1αy2z1αz2(mod p). x_1 \equiv \alpha \cdot x_2 \qquad y_1 \equiv \alpha \cdot y_2 \qquad z_1 \equiv \alpha \cdot z_2 \qquad ({\rm mod}\ p). Množinu všech tříd ekvivalence \sim ozmačíme XX.

Definujeme P={{(x,y,z)(x,y,z)[p]3,ax+by+cz0 (mod p)}(a,b,c)[p]3{(0,0,0)}}{\cal P} = \{\{(x,y,z) \mid (x,y,z)\in [p]^3, ax+by+cz \equiv 0 \ ({\rm mod}\ p) \} \mid (a,b,c)\in [p]^3-\{(0,0,0)\}\}.

  1. Ověřte, že \sim je skutečně relace ekivalence.
  2. Ověřte, že (X,P)(X, {\cal P}) je projektivní rovina. Nejprve nahlédněte, že vnitřní množina v definici P{\cal P} se skládá vždy z celých tříd ekivalence \sim. Dále si rozyslete, že pro různá a,b,ca,b,c ze stejne třídy ekvivalence \sim dosteneme stejnou množinu bodů (tedy pro jednu třídu ekvivalence máme jen jednu přímku). Nakonec ověřte axiomy projektivní roviny.

Aplikace

Ukažte, že existuje graf s nejvýše nn vrcholy s alespoň Ω(n3/2)\Omega(n^{3/2}) hranami, který neobsahuje cyklus na čtyřech vrcholech.

Toky

Toková síť (V,E,z,s,c)(V, E, z, s, c) je uspořádaná 5-tice, kde (V,E)(V,E) je orientovaný graf, zz je zdroj, ss je stok a c:ER0+c:E\rightarrow \R_0^+ je funkce kapacit hran.

Tok v této síti je f:ER0+f:E\rightarrow \R_0^+ tž:

  1. eE:f(e)c(e)\forall e\in E: f(e) \le c(e)
  2. xV{z,s}:f[In(x)]=f[Out(x)]\forall x\in V-\{z,s\}: f[{\rm In}(x)] = f[{\rm Out}(x)].

Velikost toku je f[Out(z)]f[In(z)]=f[In(s)]f[Out(s)]f[{\rm Out}(z)] - f[{\rm In}(z)] = f[{\rm In}(s)] - f[{\rm Out}(s)].

Řez RR v takovéto síti je podmnožina RER\subseteq E tž. v grafu (V,ER)(V, E-R) neexistuje orientovaná cesta ze zz do ss.

Zlepšující cesta pro tok ff je taková cesta ze zz do ss složená z dopředných i zpětných hran taková, že pro každou dopřednou ee na ní platí f(e)<c(e)f(e) < c(e) a zpětnou ee' platí f(e)>0f(e')>0.

Párování v grafu GG je podmnožina hran taková, že žádně dvě nesdílí společný vrchol.

Vrcholové pokrytí v grafu GG je podmnožina vrcholů taková, že pro každou hranu GG platí, že obsahuje alespoň jeden vrchol pokrytí.

Lemátka

Dokažte/nahlédněte následujíci lemátka, které jste na přednášce používali bez důkazu:

  1. Tok, který má zlepšující cestu, není maximální.
  2. Pokud MM je párování a CC je vrcholové pokrytí v nějakém grafu, tak MC|M| \le |C|.

Algoritmické aplikace toků

Ukažte, jak lze následující úlohy efektivně, tj. v polynomiálním čase, vyřešit (například převedením na standardní úlohu pro nalezení největšího toku v síti).

  1. Máme dánu tokovou síť (V,E,z,s,c)(V, E, z, s, c), cílem je najít její minimální zszs-řez.
  2. Máme dánu tokovou síť, kde ovšem místo jednoho spotřebiče ss je několik spotřebičů s1,s2,,sks_1 , s_2 , \dots , s_k a jeden zdroj zz. Rozdíl oproti běžné síti je jen v tom, že pro žádný z vrcholů z,s1,s2,,skz, s_1 , s_2 , \dots , s_k nepožadujeme, aby se v nich zachovával tok. Cílem je najít maximální tok v této síti. (Velikost toku definujeme obvyklým způsobem, tedy jako rozdíl mezi tím, co vytéká ze zdroje, a tím, co do zdroje přitéká.)
  3. Máme dánu tokovou síť (V,E,z,s,c)(V, E, z, s, c) a hranu eEe \in E, cílem je najít tok ff (ne nutně maximální) takový, že f(e)f(e) je co největší.
  4. Máme dánu matici MM, jejíž prvky jsou nuly a jedničky. Cílem je najít v MM co největší množinu jedniček takových, že žádné dvě nejsou ve stejném řádku ani ve stejném sloupci.