Kombinatorické počítání DMI015
Plán přednášky pro LS 2008. Přednáška
bude podobná loňské, ale doufám, že lépe uspořádaná. Ukážu na ní
příklady použití metody vytvořujících funkcí (tj. mocninných řad) při
počítání kombinatorických struktur. Začneme Fibonacciovými čísly a pak
se podíváme obecněji na posloupnosti splňující lineární rekurence s
konstantními koeficienty a jim odpovídající racionální mocninné
řady. S nimi úzce souvisí užitečná metoda přechodové matice, s níž se
dá mnohe spočítat, a pěkná geometrická teorie počítání mřížových bodů v
mnohostěnech. Řekneme si i něco o asymptotických metodách. Pak přejdeme
ke Catalanovým číslům a k některým úlohám, v nichž se objevují, a
obecněji k algebraickým mocninným řadám. Mnohé algebraické rovnice se v
oboru mocninných řad elegantně vyřeší Lagrangeovou inverzní formulí,
čímž se odvodí explicitní vzorečky pro hledané počty struktur.
Dostaneme se i k enumerativním úlohám, v nichž se objevuje třída tzv.
D-konečných mocninných řad a0 + a1x + a2x2
+ ... s koeficienty an splňujícími lineární rekurenci
s polynomiálními koeficienty.
Otázky ke zkoušce: 1. Základní
algebraické vlastnosti mocninných řad (aritm. operace, skládání,
Lagrangeova inverzní formule). 2. Racionální generující funkce
(hlavní věta, metoda přechodové matice). 3. Ehrhartova věta o mřížových
bodech v nafouknutích mnohostěnů (důkaz, aplikace). 4. Exponenciální
generující funkce (kompoziční a součinová formule, příklady). 5.
P-rekurzivní posloupnosti a D-konečné mocninné řady (uzávěrové
vlastnosti, příklady).
Přednáška se konala ve středu 15:40 -
17:10 v S8.
1. přednáška
20.2.2008. Tři příklady použití vytvořujících (neboli
generujících) funkcí: počet nekřížících se párování (Catalanova čísla),
počet výstupů do schodů (Fibonacciova čísla) a rekurence pro počet
souvislých grafů (použití exponenciálních generujících funcí). text 1. přednášky.
2. přednáška 27.2.2008. Algebraická
teorie mocninných řad: sčítání, násobení, skládání moc. řad,
formální
konvergence. text 2. přednášky.
3. přednáška 5.3.2008. Multipl.
inverz jako součet nekonečné řady. Pár nekonečných součinů moc. řad.
Skládání moc. řad je asociativní. Inverz moc. řady vzhledem ke
skládání. Lagrangeova inverzní formule a dva příklady na ni. text 3. přednášky. (bude
doplněno)
4. přednáška 12.3.2008. Skládání
moc. řad není obecně
asociativní (pro F = x + x2 +2x3 + 5x4
+ 14x5 + ..., G= x - x2 a H = 1 je F(G(H))
= F(0) = 0, ale (F(G))(H) = x(1) = 1), pouze za předpokladu, že mají
nulové konstantní členy. Hlavní věta
o racionálních generujících
funkcích: posloupnost má racionální generující funkci <=>
členy
posloupnosti splňují lineární rekurenci s konstantními koeficienty
<=> členy posloupnosti mají explicitní vyjádření ve tvaru
lineární kombinace různých exponenciál s polynomiálními koeficienty.
Příklad s počtem mřížových cest. text
4. přednášky. (bude
doplněno)
5. přednáška 19.3.2008. Dokončení
důkazu hlavní věty o racionálních generujících funkcích. Metoda přechodové
matice.
6. přednáška 26.3.2008. Metoda
přechodové
matice, důkaz. Přiklady na metodu přechodové
matice: 1. počítání slov délky n nad abecedou {1,2,3}, neobsahujících
jsko podslovo ani 11 ani 23, 2. ne moc úspěšný pokus o odvození vzorce
pro generující funkci čtverců Fibonacciových čísel.
7. přednáška 2.4.2008. Tři
postupy pro nalezení vzorce pro generující funkci čtverců
Fibonacciových čísel: 1. metoda přechodové matice (čtverec Fn
je počet slov délky n nad 9-prvkovou abecedou {MM, ML, MP, LM, LL, LP,
PM, PL, PP} s jistým zakázanými podslovy), 2. metoda algebraická (Fn
je kombinace exponenciál, takže jeho čtverec též a generující funkce je
racionální) a 3. metoda nejpraktičtější a proto jediná dopočítaná
(čtverec Fn je počet pokrytí obdélníku 2 krát n monominy M a
dominy D=LP a každé takové pokrytí rozdělují svislé spáry jednoznačně
na bloky, které už mají jednoduchou strukturu a snadno se
spočtou). Problém počtu
rozměnění mince a souvislost s počítání
mřížových bodů v mnohostěnech.
8. přednáška 9.4.2008. Odvození
Popoviciuova vzorečku: p(n; a, b) = počet vyjádření n jako n=ra + sb,
kde r, s jsou nezáporná celá čísla a a,b jsou daná nesoudělná přirozená
čísla = n/ab + 1 - {b*n/a} - {a*n/b}, kde b* je 1/b modulo a, a* je 1/a
modulo b a {.} je zlomková část.
9. přednáška 16.4.2008. Důkaz
Ehrhartovy věty: Když je P mnohostěn v d-rozměrném euklidovském
prostoru a jeho vrcholy jsou mřížové body (tj. mají celočíselné
souřadnice), potom je funkce f(P,n) = "počet mřížových bodů ležících v
nafouknutí nP" polynom v n. Má-li P vrcholy s racionálními
souřadnicemi, je f(P,n) kvazipolynom (a každé m, pro něž jsou vrcholy
mP mřížové, je periodou f(P,n)).
10. přednáška 23.4.2008. Dualita
pro počty mřížových bodů v mnohostěnech: f(P, -n) = (-1)dim(P)
f(int(P), n), kde int(P) je relativní vnitřek mnohostěnu P; bez důkazu.
Odvození, za pomoci této duality, vzorce pro počet polomagických
čtverců 3 x 3 se sumou t: t4/8 + 3t3/4 + 15t2/8
+ 9t/4 + 1. Exponenciální generující
funkce: součinová a kompoziční formule.
11. přednáška 30.4.2008. Příklady
použití exp. generujících funkcí: Bellova a Stirlingova čísla, odvození
Cayleyho formule pro počet stromů na množině {1, 2, ..., n}, exp.
generující funkce 2-regulárních grafů. Odvození rekurence pro počet
2-regulárních grafů na {1, 2, ..., n}: a(0)=1, a(1)=a(2)=0, a(3)=1 a
a(n+1) = n.a(n) + n(n-1)a(n-2)/2 pro n>1.
12. přednáška 7.5.2008. P-rekurzivní
posloupnosti a D-konečné mocninné řady. Uzávěrové vlastnosti
třídy D-konečných mocninných řad: posloupnost je P-rekurzivní <=>
její OGF je D-konečná; součet, součin a Hadamardův součin D-konečných
mocninných řad je D-konečný; algebraická mocninná řada je D-konečná;
složenina D-konečné a algebraické mocninné řady je D-konečná.
13. přednáška 14.5.2008. Pro
rektorský (sportovní) den přednáška odpadla.
14. přednáška 21.5.2008. Příklad
odvození rekurence pro koeficienty algebraické mocninné řady:
Schroederova čísla = počet rozřezání konvexního n-úhelníku nekřížícími
se úhlopříčkami. Motzkinova čísla = počet částečných nekřížících se
párování s n vrcholy, detaily za DOM CV.
květen 2008