Autor:Robert Babilon e-mail: menumenu

Železniční rallye 2019

Železniční rallye 2019, 31. ročník se konala v těchto termínech:
Bodování výsledků v rámci Mistrovství ČR 2019:
   1.  2.  3.  4.   5.  6.  7.  8. 
  76. ŽR   Praha (StČ) 1813964321
77. ŽR Ústí n.L. (DÚK) 1813964321
78. ŽRPlzeň26191385321
79. ŽRPraha23171285321

Konečný stav Mistrovství ČR 2019:
  Praha Ústí PlzeňPraha       
1.David Nádhera1818-17   53   
2.Jan Frajer13(3)261251
3.Tomáš Plaček, Zdeněk Vávra46-2333
4.Jakub Oulický31313-29
5.Karel Bureš-919-28
6.Pavel Píša, Martin Bednář--8 6,514,5
7.Miroslav Vozdecký, Václav Jindra, Radovan Vopalecký6-2210
8.Václav Zdráhal9--110
9.Radek Šulc--3 6,5 9,5
10.Michal Bílek--5-5
11.Adam Fogl- 0,513 4,5
12.Pavel Kuzebauch-4--4
13.Jan Fátor2---2
14.František Štufka, Petr Juřica, Zdeněk Kudrlička-2--2
15.Milan Ducko1---1
16.Tomáš Kravec- 0,5-- 0,5
Do MČR se počítají tři nejlepší výsledky, případný čtvrtý je v závorce.

Výsledky 79. ŽR (9. listopadu 2019)

Start: Praha hl.n./Mas.n. 7:58
Cíl:   Praha hl.n.       20:07
Prémiové stanice:
   6x Hostivice (360)
   5x Mladá Boleslav hl.n. (360)
   6x Náměšť nad Oslavou (360)
   7x Štětí (360)
   7x Týniště nad Orlicí (360)
   1x Chotěboř (240)
   3x Vyškov nad Moravě (240)

 1. Tomáš Plaček
  + Zdeněk Vávra        4053  TnO, MlB, Ště, Hos (1440)
 2. David Nádhera       4015  TnO, Ště, MlB, Hos (1440)
 3. Jan Frajer          3997  Cho, Ště, MlB, Hos (1320)
 4.-5. Martin Bednář \
   + Pavel Píša       | 3872  NnO, Vyš, TnO      (960)
 4.-5. Radek Šulc    /
 6. Adam Fogl           3865  NnO, Ště, Hos      (1080)
 7. Miroslav Vozdecký
  + Václav Jindra       3602  TnO, Vyš, NnO      (960)
  + Radovan Vopalecký
 8. Václav Zdráhal      2924  NnO, Hos           (720) rj 74 = 160' zpoždění

nedojeli včas:
 -- Michal Bílek       (4035) NnO, Ště, (Hos)    (1080)
 -- Jakub Oulický      (3854) Hos, Ště, MlB, TnO (1440)
 -- Karel Bureš        (3785) Ště, MlB, TnO      (1080)

Výsledky KŽR:
 1. František Štufka    3649  TnO, Ště, Hos      (1080)
 2. Antonín Kunc        3637  Ště, MlB, TnO      (1080)

Trasy ŽR textově
Trasy ŽR graficky

Poslední letošní akce. Čelo mistrovství bylo vyrovnané, tak jsem si chtěl dát záležet a vymyslet prémie tak, aby zejména první dva, Honza s Davidem, nejeli spolu, jinak řečeno, aby byla hromada možností a žádná z nich na první pohled nelákala. Na rozdíl od léta jsem se nezapomněl podívat na výluky a chtěl jsem se jim vyhnout. Po nějakých hrátkách a různých posunech jsem dospěl k sedmici stanic, kterou už znáte. U Hostivice jsem váhal mezi ní, Kladnem a Rudnou, ale Hostivice mi přišla, že dává nejvíc možností.

Další fází bylo najít vhodné bodování. (Tabulku, ze které jsem vycházel, najdete na konci zprávy.) Chtěl jsem, aby příliš nezáleželo na počtu projetých stanic - protože to dává víc možností. Z toho mi vyšlo 360 bodů za stanici. Trápily mě pouze Vyškov a Chotěboř. Vyškov dával vysoké body i na poměrně jednoduchých trasách. Takže určitě s body dolů. Chotěboř za 360 se mi nelíbila z jiných důvodů. Trasy s Chotěboří bodově vyčnívaly, ale na první pohled není vidět, že by Chotěboř měla být lepší než třeba Týniště. Za jiných okolností bych tam těch 360 bodů nejspíš nechal. Ale bál jsem se, aby tam Honza s Davidem nevyrazili spolu hned ze startu, pak by měli 4 hodiny na vymyšlení zbytku a zřejmě už by spolu i dojeli. Takže nerad, ale s body taky dolů. Dokonce jsem i zvažoval Chotěboř úplně vyškrtnou a zůstat u šesti stanic. Nakonec jsem Chotěboř a Vyškov snížil na 240. Na opačnou stranu vyčnívala Náměšť, trasy nic moc, takže by si zasloužila víc bodů, ale tři různé bodové hodnoty jsem nechtěl dávat. Výsledek se mi líbil, měl jsem na předních příčkách hodně vyrovnané různé trasy, včetně třeba trasy přes Mšeno.

Na startu se sešlo 11 soutěžících a skupin - což je podzimní maximum za poslední čtyři roky. Po loňském propadu vzrostl počet platících hráčů o 50 %. Doufám, že to takto zase nějakou dobu vydrží a že se neblíží tarifní chaos, který by vás zase vyhnal.

Ale vraťme se k sobotní akci. Jedna věc je můj rozbor kombinací, druhá věc je, co kdo stihne propočítat, případně koho který směr intuitivně zláká či jestli nenajdete hromadně nějakou dobrou kombinaci, která mi unikla. Abych nebyl nervózní až do večera, nechal jsem si kolem poledne poslat od vás zprávu, kde jste (díky za ně!), takže jsem poměrně brzy věděl, že jste se rozjeli na všechny strany a že Honza s Davidem nejedou spolu (ale vydrželo jim to jenom do 13:22). Pozoruji, že vlaky v posledních pár měsících jezdí obzvláště mizerně, a docela se to ukázalo i tady. Někoho potkalo velké zpoždění (srážka s osobou), někdo dojel až těsně po limitu, někdo nedojel do cíle vůbec. V cíli včas, a tedy bez diskvalifikace, vás bylo 8 z 11.

(Drobná odbočka. Měl bych si nafackovat za řeči o tom, že případný dojezd do cíle zakázaným vlakem bychom nějak vyřešili. Ne, nevyřešili. Jestli chceme hrát podle pravidel, tak ani porucha vlaku v Libni 5 km před cílem nemůže být omluvou pro porušení pravidel. Byla by to prostě smůla. (Pro ty, co tam nebyli - šlo jenom o řeči, nikoliv reálnou situaci. Jakub s Karlem dojeli krátce po limitu povoleným Pendolinem.))

Byla to letošní poslední hra, takže napětí bylo nejen v tom, jak dopadla hra samotná, ale i v tom, jak se to projevilo v celoročním mistrovství. O titulu bylo jasno, když si Honza s Davidem porovnali své účastnické listy. David byl zase o kousek lepší. Jak on to dělá? Tím kouskem bylo 18 bodů, tj. 3 km osobákem. Anebo štěstí v tom, že Chotěboř byla za 240 bodů a ne za 260. Ale dnešním vítězem byl někdo jiný - Tomáš se Zdeňkem, o 38 bodů před Davidem. (Hezký byl pohled Davida s Honzou, když se dověděli, že Praha Bubny-Vltavská je letos podle pravidel koncová stanice a že do Zličína jeli přes celou Prahu úplně zbytečně. Ale na pořadí to nemělo vliv.) O celoroční bronz bojovali Jakub s Karlem, leč kvůli pozdnímu dojetí se před ně o kousek dostali právě Tomáš se Zdeňkem.

Všem gratuluji, doufám, že vás to stále baví a že se příští rok zase v hojném počtu potkáme. Počítám opět se čtyřmi soutěžemi v obvyklých termínech - Ústí s příměsí autobusů podobně jako letos, Hradec východočeský nebo celorepublikový (pokud bude slevová akce na celodenní jízdenku), srpnová 24hodinová z Moravy a celorepubliková Praha na konec. Ohledně nástupu ne-ČD dopravců panuje shoda na tom, že by se měly bodovat všechny objednávané vlaky a holt to bude někdy stát něco navíc.

Tabulka mnou nalezených kombinací, ze kterých jsem vycházel pro bodování:

Tomáš Plaček:

Ahojte všem, díky za super závod a hlavně Roberte, chtěli jsme ti se Zdeňkem strašně moc poděkovat za super další ročník železniční rallye. Oceňuju tvojí snahu se kterou to všechno připravuješ, vim jak to musí být těžké něco takhle dělat. Za sebe musím říct, že vždy počítám dny, než přijde další závod, je to občas nekonečné čekání. Pravidelně jde u mě vše stranou, práce i rodina, a dlouhé hodiny si plánuju varianty, kudy jet:)). Pak na startu stačí pár minut a celá příprava je v háji, když člověk zvolí špatný směr nebo se pozdě doví, že pendolino není ve směru z Prahy na Plzeň místenkové:)). Jsem rád, že se nám to konečně se Zdeňkem zas podařilo, i když na startu jsme byli totálně zmatený a běhali v Sherwoodu a nevěděli,jestli jet z Masarykova nebo zůstat na Hlaváku. Ve většině příprav, které jsem si dělal, ale dobře vycházeji odjezdy Osobákem do Kolína + navíc směrem na Kolín se toho moc zkazit nedá, když navíc 3 prémie vysely v podstatě nad ním (které určitě dle našich variant šly projet). Navíc Štětí a spol. vypadaly jako na návrat horem, takže o projetý koridor jsme se už bát nemuseli. Cestu na Moravu jsme v podstatě zavrhli hned, protože jsem měl pocit, že se tam dá rozumně stihnout jen 1 prémie a pak by už by se zvládly jen tak 1-2 nahoře a to jestli. Koridor taky zpravidla většinou nevyhrává, dle posledních denních závodů.

Taktak jsme na minutu stihli tedy osobák do Kolína a pak v Kolíně měli štěstí, že zde byl zpožděný Ostravan, kde jsme se výborně nasnídali 3 plzněmi po cestě do Ústí nad Orlicí-město. Plán byl ještě jet naproti do České Třebové a chytit buď opačný Ostravan nebo Svitavu zpět do Ústí. Nevěděli jsem ale přesně kolik je třeba času na přeběh mezi zastávkami v Ústí nad Orlicí a navíc oba Ostravani měly skoro 20minut zpoždění, tak jsme se zalekli a body navíc nechali plavat. Nakonec bychom to stihli, protože vlak do Letohradu v Ústí čekal ještě dalších 10minut na další vlak z Prahy, ale to nás nenapadlo, to už byla moc velká kombinatorika. Přeběh v Ústí nOrl. by se dal podle mě i navíc stihnout za pár minut, takže škoda. Měli jsme za to celou dobu, že nám to nejspíš prohrálo celou rallye těch 40 bodů, o které jsme přišli.

Po příjezdu do Letohradu, kde mají opravdu skvělou nádražní hospodu (Krakonoš + super poctivá jídla) jsme už nabrali skvělé tempo a asi s 10 přestupama přes Hradec Nymburk MB a Ústí, které nebyly delší než pár minut, jsme dosvištěli až do Hostivic s docela vtipným přeběhem Praha-Podbaba-tramvaj-Praha-Dejvice. Měli jsme i štěstí, že se nám vyhýbaly zpoždění, takže i díky tomu jsme rádi, že naše obrovská příprava nevyšla vniveč. Ještě jednou díky Roberte a vydrž plánovat tak skvělé závody, co nejdýl !.

Adam Fogl:

Taky se přidávám s díky a pochvalou. Sobotní rallye byla povedená v tom, že se dalo najít tolik velmi podobných kombinací vedoucí různými trasami. U mě nakonec zvítězila i touha trochu se projet, když už mám tu celorepublikovou jízdenku. Takže jsem si našel trasu skrz Brno, Jihlavu a Ústí za cca čtyři tisíce bodů (spočteno jsem měl 3984 b., nedošlo mi, že trať do Hostivic je koncová, takže by to bylo nějakých 4019 b., to už by bylo pěkné umístění). Pohyboval jsem se v místech téměř všech tří nedělních střetů s osobami - v Adamově se to stalo asi hodinu po tom, co jsem projel, u Lovosic jakbysmet. Jen u Velimi k srážce došlo zrovna, když jsem se blížil ke Kolínu. V podstatě jsem si myslel, že se mě to nijak nedotkne, jel jsem dál ústeckým rychlíkem. Jenže jsme chvíli čekali na Ostravana, pak před nás začali pouštět odklony, čímž vzniklo menší zpoždění. Kvůli němu jsme ale nestihli projet jednokolejkou u Staré Boleslavi a museli jsme čekat na protijedoucí vlak. Ve Všetatech tak už +30 minut a přestup v Ústí se mi tak začal vzdalovat. Stále jsem měl ale naději na to, že vlak zpoždění stáhne, ta se ale rozplynula krátce před Štětím, kde vlak začal v polích syčet a brzdit. Ukázalo se, že parta ožralých cestujících strhla záchrannou brzdu. V Štětí jsme měli už 45 minut, přemýšlel jsem, zda jít na přívoz, nakonec jsem to ale risknul a ještě popojel do Litoměřic, kde jsem si předběhl mezi nádražími. Další přesun byl v Praze, kde jsem z Podbaby uháněl až na Veleslavín (čímž jsem myslel, že 1 bod vydělám a nakonec jsem 4 ztratil - inu, koncová trať je koncová trať :D)

David Nádhera:

Tak já se musím přidat ke chvále vybraných stanic. Je vidět, že je lepší, když v nich zastavuje hodně vlaků a dává to mnohem víc možností, protože je pak mnohem těžší najít tu nejlepší. Já letos přípravu vypustil, protože start a cíl v osm v Praze je dvakrát za rok a ty možnosti jsou v podstatě pořád stejné. Za 20 minut na startu se vše propočítat nedalo, ale jako nejlepší mi přišlo vystartovat na Kolín a cestou domyslet pokračování. To se postupně měnilo z Náměště přes Brno na Chotěboř opačně proti Honzovi až ke konečné trase přes Týniště. První zajímavý moment přišel v Chocni, kde bylo potřeba vymyslet nejlepší odskok na jalovou 1,5 hodinu. Teoreticky nejlepší Svitavy byly opravdu jen teoretické, ale i druhý napohled bezpečný odskok osobákem do České Třebové nahlodala výluka Zámrsk-Choceň, která snížila kapacitu již tak přetížené tratě na čtvrtinu (nechápu, jak je to vůbec možné povolit - i laikovi jako mě musí být jasné, že se tím naprosto vše zpozdí o 5-20 minut, navíc podobných výluk bylo ten den na koridoru několik, čili absolutní rezignace na jakýkoliv GVD). My jsme zrovna v loterii dopadli o něco hůře - čekali jsme na dva vlaky proti a ze Zámrsku odjeli až třetí v pořadí za LE a osobákem. Navíc ani další jízda nebyla příliš svižná - zavalitější vlakvedoucí nikam moc nechvátal a fíra dobržďoval hodně opatrně - v dešti to klouzalo. Takže ze 14 bylo 17 a zkrácení odskoku jen do Dlouhé Třebové. Jako na potvoru by to ale bývalo vyšlo i s těmi 17 - v protisměru to totiž zasekal zase zpožděný Regiojet z Moravy. Jen pro formu alternativní odskok do Vysokého Mýta by byl ještě o 12 bodů horší a na Letohrad už v Chocni bylo jasné, že se s přípojem čekat nebude. Druhá nepříjemnost přišla v Chlumci nad Cidlinou, kde jsem se akorát po přesednutí a odjezdu rychlíku na Prahu dozvěděl, že se pojede akorát do Velkého Oseka, kde se souprava bude točit zpátky. Co už nám ale neřekli bylo, že dál pojede Cityelephant, kterým přivezli lidi zase z Kolína do Oseka. A teď risknout to nebo ne? Nakonec se přestup zvládl hodně rychle i díky tomu, že jsme v Kaníně nekřižovali s tím protivlakem, takže se to stíhalo úplně v pohodě. Poslední a rozhodující moment přišel večer v Neratovicích. Věděl jsem, jak jel Honza a že mám náskok. Ale tak nějak jsem to špatně spočítal a omylem si započítal úsek z Velkého Oseka dvakrát, takže místo padesátibodového jsem měl jen osmnáctibodový. Zvolil jsem bezpečnější variantu rovnou do Prahy a nejel přes Kralupy a Podbabu. Navíc jsem vůbec nevěděl o Tomášovi se Zdeňkem, kteří tuto trasu využili a získali tím rozhodující náskok. V Praze jsem se ještě nevěda že trať na Vltavskou je koncová (nezávisle na Honzovi) trmácel tramvají do Řep, čímž jsem místo vydělaných 39 bodů 36 ztratil. Tohle byl docela fail, to uznávám. No a nakonec odpověď na to, jak to dělám. No byla v tom po smůle v minulém kole z Vojtanova a Kadaně zase velká porce štěstí. Že jsem se vyhnul všem problémům se sebevrahy, že Honzu nenapadlo jet přes Kralupy a naopak taky chybně jel přes Zličín. Vlastně by úplně stačilo, kdyby R786 neměl zpoždění, Michal a Adamem se dostali přede mě a bylo by to zase obráceně.

Výsledky 78. ŽR (23.-24. srpna 2019)

Start: Plzeň hl.n.     pátek 12:00
Cíl:   Brno-Židenice  sobota 13:00
Prémiové stanice:
   1x Bylnice (500)
   6x Humpolec (500)
   2x Jeseník (500)
   7x Kadaň (500)
   1x Lanškroun (500)
   5x Turnov (500)
   9x Vrané n.Vlt. (500)
   7x Cheb (100)
   1x Strakonice (100)

 1. Jan Frajer        7246  Che, Kad, Vra, Hum
 2. Karel Bureš       7093  Che, Kad, Vra, Jes
--  David Nádhera     7046  Che, Kad, Vra, Hum (zpětná diskvalifikace na vlastní žádost)
 3. Jakub Oulický     7006  Che, Kad, Vra, Tur
 4. Pavel Píša
  + Martin Bednář     6940  Che, Kad, Vra, Tur
 5. Michal Bílek      6814       Tur, Vra, Hum
 6. Radek Šulc        6656       Tur, Hum
 7. Miroslav Vozdecký
  + Václav Jindra
  + Radovan Vopalecký 6614       Byl, Vra, Hum
 8. Adam Fogl         6566  Str, Tur, Jes
 9. Pavel Kuzebauch   6492  Che, Kad, Vra, Hum
10. Jaryn Truhlář
  + Dan Svítil        6217  Che, Kad, Vra, Lan
--  Petr Mišun       nedojel
--  T.Plaček+Z.Vávra nedojeli

Výsledky KŽR
 1. Antonín Kunc      7908  Che, Kad, Vra, Hum
 2. Miloš Šmíd        7148       Vra, Tur, Jes
 3. Alois Hrbáček     7049  Str, Vra, Tur, Jes

Trasy ŽR textově
Trasy ŽR graficky

Byl to třetí rok, kdy máme pouze jednu 24hodinovku ročně. První dva roky byl start na Moravě, třetí jsem se rozhodl přesunout do Čech, co nejblíž Prahy, ale mimo dosah PID. Vyšla z toho Plzeň. Pro cíl se mi herně zajímavější zdála Morava, tentokrát jsem chtěl najít stanici, kde ještě nebyl start ani cíl (což v 78. rallye není vůbec snadné) a vycházely mi dvě možnosti - Veselí nad Moravou nebo Brno-Židenice. (Ve Veselí už start byl, dokonce 2x, ale to byla rallye mezinárodní.) O druhé variantě rozhodla výborná restaurace v cíli (podle recenzí, sám jsem tam nikdy nebyl) a pro mě o hodinu pozdější odjezd z domu. K nalezení prémiových stanic jsem použil vlastní program, kdy jsem zkoušel přidělovat body náhodným stanicím, hledal nejlepší řešení, a pokud trasa vedla zajímavým místem (mimo ty náhodné bodované stanice), tak to byl pro mě kandidát na prémiovou stanici. Žádná z prémiových stanic sama o sobě nenabízela mnoho možností, jak ji projet, ale bylo dost možností, jak je zkombinovat. Protože počítač vedl většinu tras přímo na Prahu, tak jsem ještě přidal drobný bonus zbylým dvěma hlavním směrům. Teprve při vytvoření malých obrázků s vašimi trasami jsem si všiml, jak je všech 11 stanic (start, cíl, prémiové) neuvěřitelně rovnoměrně rozmístěných na mapě. Tím, že se prémiové stanice daly projet poměrně přirozeně a ještě jsem omylem vytiskl účastnické listy s bonusem 500 bodů místo plánovaných 400 a už jsem to nechtěl tisknout potřetí (poprvé jsem měl překlep v datu), tak se dalo letos získat nezvykle mnoho bodů.

Na startu se sešla slušná účast - 18 soutěžících v 13 posádkách. Cestování tentokrát nebyla rozhodně nuda, hromada autobusové dopravy (dvě prémiové stanice s NAD bylo přehlédnutí, ne záměr), ujeté přípoje, spadlé dráty, zrušené vlaky, atd. Nicméně všichni si ji asi budeme pamatovat jako rallye, kde se řešil autostop (více v dalším odstavci), který možná přebije i vynikající restauraci Onyx kousek od cílového nádraží v Brně-Židenicích. Ze startu jste odjeli třemi směry, projeli všechy prémiové stanice, v noci jste použili různé možnosti, do cíle přijeli několika různými vlaky. Z tohoto pohledu se rallye vydařila. Vyhrál Honza Frajer, 24hodinovky mu vyloženě sedí, je to jeho třetí vítězství v posledních 4 letech. Na druhém místě skončil Karel Bureš, po třetím místě z Ústí další hezký výsledek. A na třetím David Nádhera. Ani nováčci "děda s vnoučkem" se úplně neztratili. V Praze byli dokonce nejlepší mezi těmi, kteří jeli přes Cheb. Pak jim ujel přípoj v Čerčanech a další postup přes Lanškroun nebyl z nejlepších. Nicméně potenciál na bodovaná místa bych tady viděl. Všem úspěšným i spokojeným s výsledkem gratuluji, ostatním přeji více štěstí příště.

Použití autostopu:

Několik soutěžících zkusilo z Františkových Lázní odskok NAD do Vojtanova, kde autobus opačným směrem nestihli, protože jel dřív. Ozval se mi Pavel Kuzebauch s tím, že s Davidem Nádherou v této situaci použili autostop a že si neuvědomili, že je to zakázané. Jestli mají jet domů nebo co s tím. Odpověděl jsem, ať jedou dál, že to nějak vyřešíme (moje chyba: měl jsem je poslat zpátky nebo aspoň nechat počkat na další autobus z Vojtanova). Cca po hodině jsem jim poslal zprávu, že jim odskok do Vojtanova nezapočítám a odečtu 100 trestných bodů (moje druhá chyba: uvažoval jsem trest vůči hráčům, kteří se o odskok nepokusili, odečet cca odpovídal tomu, co chtěli získat; nedošlo mi, že je potřeba řešit i vztah vůči hráčům, kteří do Vojtanova dojeli a tam strávili hodinu a půl a taky vztah vůči celoroční soutěži). Byl jsem si vědom, že navržený trest není v některých výše popsaných ohledech adekvátní, proto jsem se v cíli, kde jsme byli všichni pohromadě, snažil dospět společnou diskusí k odpovídajícímu trestu. Jednomyslná shoda padla na to, že diskvalifikace by byla příliš tvrdá a po diskusi, zejména s těmi, kteří ve Vojtanově zůstali, jsme dospěli k nezapočítání odskoku a odečtu 200 bodů.

Do budoucna stále platí, že jiná než veřejná linková doprava je zakázána. Nesmí vzniknout žádná výhoda vůči těm, kdo zakázané prostředky nepoužili (což se nyní bohužel stalo). Pokud by ji někdo omylem použil, pak se musí dostat do stavu dosažitelného veřejnou dopravou z místa a času, kde veřejnou dopravu opustil. Jedna z možností je vrátit se zpět, pak se použije pravidlo o tom, že nevznikla žádná výhoda, a může se pokračovat dál. Druhou možností je počkat na vhodném místě do času, kdy se tam veřejnou dopravou dá prokazatelně reálně dostat. Do té doby se body nepřidělují, trať se považuje za projetou a následuje penalizace 100 bodů. Pokud by vznikla další výhoda, odečte se i ta. Pokud by někdo použil zakázanou dopravu ze spekulativních důvodů, bude ze závodu vyloučen. Podobná pravidla lze použít i v případě předčasného startu.

Výsledky 77. ŽR (15. června 2019)

Start: Ústí n.L. hl.n.  8:55
Cíl:   Ústí n.L. hl.n. 19:00

Prémie za turitické linky (aspoň 6 km jedním vlakem):
  T1 (Č.Kam.-Kam.Š.)  500 bodů
  ostatní T2 až T8 po 300 bodech
Prémiové stanice:
  Moldava v Kr.horách 500
  Louny               300
  Žatec               300

 1. David Nádhera       3124,         T8, Žatec, Louny, T4, T3
 2. Jakub Oulický       3008,         T8, Moldava, T4, T5
 3. Karel Bureš         2988,         T6, Žatec, T4, T5
 4. Tomáš Plaček
    + Zdeněk Vávra      2936,         T5, T8, Moldava, T4
 5. Pavel Kuzebauch     2930, 284 km, T8, Moldava, Louny, T5
 6. Jan Frajer          2930, 281 km, T8, Moldava, T4, T3
 7. František Štufka
    + Petr Juřica
    + Zdeněk Kudrlička  2924          T8, Moldava, T4, T3
8.-9. Adam Fogl         
    Tomáš Kravec        2918          T5, T8, Moldava, T2
10. Martin Bednář
    + Pavel Píša        2783          Louny, T5, T2
11. Michal Bílek        2777          T4, T3, T2
12. Jan Fátor           2579          Louny, T2
13. Miloš Šmíd
    + Josef Zeman       2546          T5, T6, Louny
14. Radek Šulc          2016          T6, Louny, T5

Výsledky KŽR
 1. Antonín Kunc        2250          T4, T5

Trasy ŽR textově
Trasy ŽR graficky (na obrázcích nejsou tramvaje a autobusy)

Protože loňská premiéra rallye Ústeckého kraje měla docela úspěch, rozhodl jsem se ji letos zopakovat. Tentokrát s už předem vyhlášenou podporou turistických linek, na které jste se loni moc nedostali. Pak jsem ještě dostal nápad povolit vybrané autobusy, které by vhodným způsobem doplnily železniční síť.

Během přípravy jsem zjistil, že původní myšlenka dát turistickým linkám víc bodů za kilometr nedává dobré výsledky - krátkým tratím to moc nepomůže a dlouhé to zvýhodňuje až moc. Tak se zrodil nápad bodovat projetí aspoň kousku turistického vlaku. To navíc přinášelo hromadu zajímavých možností - projet se vlakem z Mostu do Litvínova a zpět tramvají, odskočit si cyklovlakem z Děčína do Benešova nad Ploučnicí, které krásně navazovaly na start a cíl soutěže, apod. Bodované autobusy jsem se snažil vybrat tak, aby navazovaly na turistické linky. Protože se očekávala vedra, zvolil jsem jednu z prémiových stanic Moldavu, abych vás vyvezl do chladnějších výšek. Louny jsem vybral proto, že nabízejí hodně možností, jak je projet, ale bez prémie by se to moc nevyplatilo. Žatec naopak proto, že se jím rozumně projet nedá a prémie měla být pouhou náhradou za hodinový prostoj.

Při hledání vhodného počtu bodů se vždycky snažím, aby (z toho, co najdu já nebo počítač) bylo v čele více podobně bodovaných variant a pokud možno úplně nejlepší byla ta nejzajímavější. Navíc jsem chtěl, aby nestačila domácí příprava, ke které jste měli tentokrát nezvykle mnoho informací. Taky jsem se snažil, aby se nevyplatilo jet do Štětí, kde byla loni většina. Vyšlo mi, že musím dávat hodně bodů, aby se vyplatilo jít po nich i za cenu kroků, které byste jinak nedělali - krátké odskoky, dlouhé prostoje, hodinový pěší přesun, apod. Pro zajímavost, nejlepší výsledek jsem měl 2892 bodů, což by nestačilo ani na body do MČR.

Sraz na několika různých místech znamená, že pokud chci netradiční bodování, musím ho prozradit předem, aby byl čas probrat případné nejasnosti. O to víc mě mrzí, že Radek nepochopil, které turistické vlaky se bodují a že mě nenapadlo, že by se Žatec dal projet kombinací bodovaný autobus + nebodovaný autobus, to je ale bez prémie, na kterou doplatil Miloš s Pepou.

S pestrostí výsledků jsem spokojen velice. Trasy na prvních třech místech byly každá úplně jiná a pokryly všechny tři prémiové stanice a pět ze sedmi turistických linek (Vejprty nepočítám, tam se dojet ani nedalo). Nebýt zpoždění, mohlo jich být šest, protože Davidovi unikla T2. A u T1 jsem ani nečekal, že by tam někdo jel. Na druhou stranu mě překvapilo malé použití bodovaných tramvají (3x) a autobusů (1x). Nikomu se nehodily zajímavé přestupy v Zubrnicích a Úštěku. Na druhou stranu se hodily nebodované autobusy Louka-Litvínov, Žatec-Louny a Podbořany-Žatec. Aspoň vím, které mám bodovat příště. Čekal jsem, že Žatec nebude moc navštěvovaný, ale nečekal jsem, že povede k prvnímu a třetímu místu. Vyrovnaná situace nastala mezi 4. a 9. místem, rozdíl je pouhých 18 bodů! O pátém místě při stejném počtu bodů rozhodovaly dokonce 3 km. A to se Honza přiznal, že měl čas projet 6 km navíc (bez bodu), ale koho by napadlo, že to může rozhodnout.

Gratuluji Davidovi, který si tak upevnil první místo v pořadí MČR a v srpnu už může být jistým mistrem. Tím vás zvu ještě nevím kam ;-), zvažuji, že start by po dvou letech na Moravě mohl být zase v Čechách. Ale zřejmě mimo dosah noční přípražské dopravy, abyste si hned na startu nějakou noční trasu nezablokovali. Uvidíme... Každopádně se na všechny budu zase těšit.

Adam Fogl: Ahoj, přidávám svůj postřeh k Ústecké rallye: moc se mi líbila, turistické linky byly dobrý nápad. Při přípravě jsem měl naplánované dva začátky - jeden směr Most, druhý směr Roudnice. Očekával jsem, že kdybych se vydal na Most, tak pravděpodobně vymyslím ještě něco lepšího, ale vzhledem k tomu, že jsem se několikrát zasekl ve slepé uličce, tak jsem dal nakonec přednost startu na Roudnici (linku T5 jsem ještě projetou neměl, tak sehrálo roli i to). Vítěznou Davidovu trasu jsem měl naplánovanou až po Žatec (a pak dál od Střekova), ale ať jsem koumal, jak jsem koumal, nevymyslel jsem mezitím nic kloudného - nenapadlo mě podívat se na přesun autobusem, to je poučení pro příště, že i zdánlivá ztráta času nulovou jízdou může být ve výsledku mnohem výhodnější. Jinak jsem si to dost užil, výsledek sice nic moc, ale na rozdíl od některých předchozích závodů, kde jsem se umístil lépe, ale jezdil jsem někde po koridorech apod., jsem měl tentokrát pocit, že jsem si zvolil subjektivně velmi pěknou trasu. A to je vlastně taky vítězství :-) Těším se na další závody, jestli mi zas vyjde čas a přidávám tip na některou další jednodenní rallye - bodovat výhradně jízdu osobními vlaky. Myslím, že by to zas bylo něco trochu jiného a člověk by se podíval na jiná místa než obvykle. Díky za zorganizování a lépe umístěným gratuluji! Adam

David Nádhera: I mmě se letošní koncept ústecké rallye líbil. Pořád se něco dělo, hodně se přestupovalo, podíval jsem se na celkem netradiční místa. Trochu jsem se obával, že velkou výhodu budou mít ti, co nepodcení přípravu, protože většina zadání byla známa předem. To se částečně potvrdilo, ale zase možností bylo hodně a byly vyrovnané, takže i s přípravou dalo zabrat vybrat tu nejlepší. U mě to už už vypadalo, že budu muset v osobáku do Mostu spočítat všechny varianty jednu po druhé, ale pak jsem konečně objevil tu svoji vítěznou kombinaci, o které jsem byl hned přesvědčen, že lepší se bude hledat marně. Během závodu jsem se tedy už mohl jen kochat krásami severočeských vyloučených lokalit a doufat, že všechny přestupy vyjdou. První zajímavý moment byl hodinový odskok z Mostu do Litvínova. Ten jsem ještě vyšperkoval o 6 bodů přejezdem autobusem z Louky, který jel zcela náhodou přesně v tu dobu, kdy jsem ho potřeboval. Sice mi to málem zkomplikovalo zpoždění na odjezdu z Mostu (po příjezdu do Mostu byl na peronu jen dav lidí a cyklistů, ale vlak teprve přijížděl od Moldavy), ale bylo tak akorát vysoké, že se to ještě stíhalo, a hlavně jsem byl zvědavý, jestli vůbec něco přijede. Přijela krásná nová Setra, klimatizovaná a úplně prázdná. V Litvínově jsme pak na křižovatce čekali dobré tři minuty na odbočení z vedlejší - řidič byl hodně plachý a pak mu tam ještě vjela kolona veteránů i s policejním doprovodem. Ale u nádraží přestup skoro hrana-hrana a tramvaj si dávala na čas. Řidička tam pak ještě něco řešila s revizorkou, takže jsme odjeli +3. U zimního stadionu rychlý výběh a podle mapy nalezena zastávka, odkud měly jet na nádraží linky 10 a 16. Ale ouha, desítka na sloupku nebyla. Nicméně zřejmě proto, že se jednalo o nějakou výlukovou trasu - autobus přijel, jak měl, ale byl označen X-10 a opět úplně prázdný. Takže vyšel i minutový přestup (reálně dvouminutový a to jsme ještě u Tesca stáli minutu do času) na osobák do Chomutova (který jsem měl sichrovaný rychlíkem o 10 minut později). V Chomutově to vypadalo skoro jako by se zastavil čas - ohromné nádraží skoro úplně prázdné (jedna odstavená souprava a náš panťák), původní Pragotron, pár posedávajících cikánů. Projel ještě poddrátový motorák z Karlových Varů do Mostu a pak už přifrčel oranžovo-zelený soukromý rychlík do Plzně. Ačkoliv se jedná o jiného dopravce, interiér byl skoro stejný jako v mě důvěrně známé městské lince včetně cedulí ukazujících aktuální GPS polohu, jen se zde skvěl navíc velký výhrůžný nápis, že neplatí jízdenky ČD. V Žatci mě čekal klíčový autobusový přesun mezi dvěma prémiovými stanicemi. Spolu s jediným dalším zájemcem o tento spoj jsme trochu váhali, odkud bude vlastně autobus odjíždět, a tak jsme postávali napůl cesty mezi oběma zastávkami a čekali, kde opravdu zastaví. :-) To nahoře ve městě mají supermoderní terminál přímo u náměstí. Postarší sorka se líně vlekla mezi chmelnicemi a fotovoltaickými elektrárnami (ty druhé jsou asi výnosnější, protože převažovaly) až do města na řece Ohři. Na nádraží jsem už došel pěšky (místní MHD jsem netestoval) a cestou přemýšlel, jestli jet rovnou do Mostu nebo risknout okliku přes Postoloprty, kde ale byla výluka. Podle babitronu to vypadalo, že se v Postoloprtech směrem na Most čeká, a tak převážila zvědavost. Na výluku byla nasazena dlouhá ojetá Setra dovezená z Německa ještě s původními nápisy a řídila ji mladá docela pohledná slečna. Docela dlouho trvalo, než jsme obsloužili obě lounské zastávky, ale jak jsme se vymotali z města, už se jelo docela svižně. V Postoloprtech jsme byli za +7 a Regína do Mostu na nás čekala. V Obrnicích nám motorák AŽD do Lovosic ohlásil osobně pan výpravčí per huba - ještě taková stará škola. Švestková dráha pak prochází docela zevrubnou rekonstrukcí a v Čížkovicích vyrostly nástupiště skoro koridorových parametrů. Jízdní dobu jsme slušně krátili a dvouminutový přestup v Lovosicích byl zcela na pohodu. V Ústí jsem si mohl dovolit luxus neriskovat cestu zpožděným vlakem na Střekov (obrat přijel +14), ale radši se prošel pěšky. Zubrnickou lokálku jsem ještě neměl projetou, takže mě docela fascinovala - dvojitá úvrať, železná vrata jak někam na dvůr, ohromné stoupání i netradiční souprava. Až dosud vše vycházelo, ale poslední fintě udělalo čáru přes rozpočet čekání ve Střekově na zpožděný rychlík od Kolína. Pak nám bylo sice nabídnuto čekání vlaku na Liberec, ale to přišlo poněkud nečekaně a nebyl jsem si v ten moment jistý, jestli by se to vůbec stihlo zpět do Děčína včas a jestli by třeba v tom případě neprojel jako první ten spěšňák, takže by nám to čekání k ničemu nebylo. Nakonec mě to ani nemuselo mrzet, protože i bez této prémie navíc byla moje trasa nejlepší. Do budoucnosti bych určitě tyto jednokrajové soutěže s netradičním bodováním (fantazii se meze nekladou) ponechal s tím, že se můžou prostřídat kraje s vhodnou sítí (Středočeský, Ústecký, Hradecký+Pardubický). Už jen kvůli jízdnému, protože IDS síťovky zůstanou, zatímco ČD síťovky budou mít stále marginálnější využití a jednotarifová síťovka bude nejmenší týdenní. Zajímavá by byla možnost více zapojit autobusy, třeba já už hledám spojení víceméně spíš přes mobil v Idosu. Letos jsem snad papírový jízdní řád při rallye nevytáhl ani jednou. Ale ostatní to možná mají jinak.

Tomáš + Zdeněk: Co se rallye v Ústí týče, tak pěší přesun Chánovem na turistickou trať do Sedlece u Obrnic byl pro mě opravdu vtipným zážitkem. Když jsme přebíhali 6km po Chánovské promenádě, tak se nás jeden šokovaný místní občan tázal, proč nejedeme v tom vedru busem. Říkali jsme, že bychom busem nestihli přestup na vlak, což ho asi uklidnilo. Zajímalo by mě však, co by si pomyslel o tom, že 2 blázni běží ve 33C takovou dálku, aby stihli přestup na vlak, který je odveze vlastně na stejné místo, odkud zrovna běží. Asi by bylo v Chánově dlouho o čem povídat.

Výsledky 76. ŽR (30. března 2019)

Start: Praha hl.n./Mas.n./Vlt.   7:58
Cíl:   hl.n. 20:05 / Mas.n. 20:01
       Hol.  19:55 / Vlt.   19:50

Prémiové rychlíky (7 bodů/km)
     R21 Praha-Turnov
     R22 Kolín-Doksy 
     R24 Praha-Rakovník
     R26 Praha-Písek
Prémiové stanice:
     8x Žatec    400
     8x Velvary  300
     5x Čerčany  200

 1. David Nádhera       3496 bodů, 191 km bonus, Žatec, Velvary
 2. Jan Frajer          3492 bodů, 115 km bonus, Žatec, Velvary, 502 km celkem
 3. Václa Zdráhal       3492 bodů, 115 km bonus, Žatec, Velvary, 499 km celkem
 4. Miroslav Vozdecký
    + Václav Jindra
    + Radovan Vopalecký 3376 bodů, 185 km bonus, Žatec, Velvary
 5. Tomáš Plaček
    + Zdeněk Vávra      3299 bodů,  62 km bonus, Čerčany, Žatec, Velvary
 6. Jakub Oulický       3276 bodů, 115 km bonus, Žatec, Velvary
 7. Jan Fátor           3254 bodů,  68 km bonus, Velvary, Čerčany
 8. Milan Ducko         3084 bodů, 115 km bonus, Žatec
 9. Michal Bílek        2967 bodů, 102 km bonus, Čerčany
10. Martin Bednář
    + Pavel Píša        2937 bodů,  62 km bonus, Čerčany, Žatec, Velvary
11. František Štufka
    + Petr Juřica
    + Zdeněk Kudrlička  2787 bodů, 142 km bonus, Čerčany
12. Karel Bureš         2478 bodů,  36 km bonus
--  Radek Šulc         nedojel

Výsledky KŽR
 1. Tomáš Holata        2913 bodů,  62 km bonus, Čerčany, Žatec, Velvary
 2. Antonín Kunc        2723 bodů, 123 km bonus

Trasy ŽR textově
Trasy ŽR graficky

Tentokrát jste mě potěšili postupným a včasným přihlašováním, takže jsem věděl, že půjde o slušnou účast. Zdá se, že posunutí blíž začátku roku a tedy kratší den nemá na účast prakticky žádný vliv. S vlastní přípravou to bylo o něco horší, dlouho jsem nedostával žádný nápad na speciální bodování, tak jsem nevěděl, jestli budou klasické prémiové stanice nebo ne. Asi 14 dní před hrou jsem si uvědomil, že čtyři tratě, na kterých bude od prosince jezdit Arriva, jsou docela zajímavě rozmístěné a že by nebylo špatné bodovat právě je. A ještě zajímavější by mohlo být bodovat ne tratě, ale rovnou některé vlaky. Pak už jsem jenom přidal tři stanice do volného prostoru, pomocí počítače vygeneroval asi 30 okruhů a snažil se najít bodování, aby to bylo co nejvíce vyrovnané. Intuitivně jsem pak ještě ubral Žatci a přidal Čerčanům. (Podle výsledků je vidět, že by nejspíš vůbec nevadilo, kdyby všechny tři stanice byly za 300.) Na pokus o vylepšení počítačových výsledků (max. 3315 bodů) už jsem si pak nenašel čas.

V reálu kombinace Žatec plus Velvary nalákala dvě třetiny hráčů a ve výsledkové listině se do první poloviny nedostalo nic jiného. Vítězný David Nádhera měl dvě stanice a nejvíce bonusových rychlíků, celkem 191 km. Další dva skončili velice těsně, jen 4 body za Davidem, přestože bonusových rychlíků měli výrazně méně. O pořadí rozhodlo, že Honza při jednom z pražských přesunů stihl navíc "zbytečnou" cestu z Masaryčky na Holešovice. Ta mu nepřinesla žádné body, ale pomohla k čistému druhému místu. Myslím, že něco takového se stalo poprvé v historii soutěže.

Děkuji všem účastníkům za hru, gratuluji zejména medailistům a budu se těšit, že se potkáme na dalších letošních akcích. Nejbližší bude v červnu v Ústí zaměřená na krajské turistické linky. Jak to bude v příštích letech se středočeskou verzí se uvidí. Vývoj je docela překotný a v tuto chvíli je možná zbytečné spekulovat.

David Nádhera: Tak zase jako minule komentář a zážitky ze závodu z mého pohledu. Na středočeskou rallye klasická příprava moc dělat nejde, protože jízda na body po koridorech se tady aplikovat nedá - než se člověk trochu rozjede, už je na hranici kraje. :-) Jasné bylo, že se vyplatí Přelouč, okolí Mladé Boleslavi a díky výluce s NAD možná Tábor. Snažil jsem se tedy spíš uhodnout, co bude bodované, a na to napasovat přípravu. Nějaký nápad jsem měl a z určitých indicií jsem byl téměř přesvědčen, že správný. Sice jsem samozřejmě byl vedle, jak ta jedle, ale třeba ten Žatec jsem v přípravě měl, takže jsem hned věděl, kterými dvěma vlaky jde projet, a nemusel to hledat na startu. Tím také byly určené dvě varianty, které jsem na startu zkoumal - buď nejdřív Přelouč a Mladá Boleslav a pak Žatec a Velvary nebo obráceně. Nakonec rozhodla absence rychlíku v 11:23 z Boleslavi do Prahy, se záporným přestupem ve Všetatech jsem fakt nepočítal. Zbývalo vymyslet vhodný odskok, původně jsem chtěl do Uhříněvsi, ale pak jsem zjistil, že na Vltavské bych měl pak jen 2 minuty na přestup z metra. Normálně bych to asi stihl, ale kdyby třeba byly ucpané schody lidmi z protějšího metra, už by to mohl být problém. Takže nakonec na jistotu do Roztok, ale na přesun na Masaryčku jsem měl ještě asi o 1-2 minuty méně než v říjnu, takže jsem se pěkně proběhl. Další průběh byl vcelku poklidný - všude kolem 20-30 minut na přestup, takže tolik kešek jsem stihnul naposledy při rallye Vysočina při hodinovém pobytu v Pelhřimově. :-) Ve Slaném se konalo výročí cyklohráčku, takže ze Zlonic do Slaného proběhl test, kolik dětí, kočárků a zoufalých rodičů se vejde do jedné 810. Nakonec se vešli všichni. :-D Zajímavější to začalo být až kolem Boleslavi. Oba vlaky křižující se v Bělé pod Bezdězem měly shodně +5, protivlak dojel první, ale přeběhnout se ještě stihlo. Další krizový moment byla Přelouč, kde se dal stíhat do Kolína osobák. Vlastně opět stejná varianta do cíle jako loni, ale tehdy jel včas a až v Záboří ho začaly předjíždět zpožděné vlaky od východu, naštěstí do Kolína dojel ještě před rychlíkem. Teď měl z Přelouče +6, což jsem nerisknul. Když to do Záboří stáhnul na +4, tak jsem byl přesvědčen, že jsem udělal chybu. Ale když už jsme byli ve Starém Kolíně a pořád nezpomalovali, tak jsem znovu kouknul a najednou byl už za námi. Takže jsem nakonec udělal dobře. A ještě perlička na závěr. Když jsme stáli v Libni s pětiminutovým náskokem, tak vedle nás připlachtil osobák na Masaryčku. Napadlo mě, že bych získal 10 bodů navíc za osobák, ale vůbec jsem to nečekal a než bych vše pobalil, už bych ho asi nestihnul. A to bylo dobře, protože ten osobák by vlastně dorazil už po limitu. :-) Jinak celkově závod moc pěkně vymyšlený, ten Žatec se možná trochu moc nabízel, ale i tak bylo hodně variant a trasy byly docela různorodé.

Jan Frajer: Zadání nečekané což je dobře. O začátku jsem měl jasno poměrně rychle a než jsme vyjeli mimo Prahu tak už jsem to měl naplánované celé. Bláhově jsem se domníval, že nic lepšího nemůže být. U Davidova řešení mě odrazovala ta jalová hodina na začátku, ale jak je vidět zdání klame.