Tykadla a Matrix 2011 The Game
Složení týmu
Robert Bingo Babilon
Petr Kouřa Nepovím
Jana Janka Tylová
Zdeněk Voda Vodička
Karel Karlos Martišek (host)
Před hrou
Nemaje před letošním Matrixem tým dostatečně schopný a výkonný na to, aby v takto rozsáhlé a obtížné hře
obstál, rozhodnul jsem se oprášit staré kontakty a k nějakému spřátelenému týmu se připojit.
Když mi asi 10 dnů před Hrou přišel od Binga email, že Tykadlům odpadl jeden člen, tak bylo jasno!
Na Matrix přeci jen pojedu! A navíc s vyhlídkami na slušné umístění . Od Kodyna jsem si vypůjčil týmová
tyrkysová trička, abych správně zapadnul, a pak už jen nezbývalo než doufat, že dostanu možnost ukázat,
že jsem se za ta léta šifrování něco naučil a že nebudu fungovat jen jako nosič batohů.
V sobotu před Hrou si dáváme poblíž startu týmový oběd, rekapitulujeme události, které Hře předcházely,
a vymýšlíme strategii pro nadcházející hodiny. Nikdo z nás zatím Matrix nehrál, takže jsme mírně v nevýhodě.
Navíc máme trošku strach z takových těch pološílených až šílených Matrixích aktivit,
kterým nikdo z nás příliš neholduje, ale věříme, že se to nakonec nějak poddá.
Městská část - nelineární kolečko (15:00-23:39)
Startovní šifru zvládáme hned během prvního čtení a vyrážíme k mostu Legií pro první papírové zadání.
Kámen-nůžky-papír vyřešíme jako první a Janka s Vodou vyrážejí na určené místo.
Se squattery se asi trápíme víc, než by bylo zdrávo, ale i zde jsme po chvíli úspěšní a mě osobně těší,
že jsem na obou šifrách měl rozhodující podíl. Mezi Tykadly totiž člověk moc šancí nedostává,
páč ostatní jsou většinou v luštění příliš rychlí.
S Bingem a Kouřou vyzvedáváme rozsekaná písmenka a vlky s ovečkami. Bingo začíná rekonstruovat písmenka
a tváří se u toho, že přesně ví, co dělá, takže já s Kouřou se věnujeme luštění oveček.
Bingo po chvíli dokončuje písmenka a druhá část týmu nám volá, že mají vyluštěné obě své šifry,
takže máme další tři místa, kam jít. Bingo se vydává sám kamsi vdáli
(ke švédskému kostelíku)
a já s Kouřou vyrážíme k sokolu
Na Květnici. K našemu překvapení zde potkáváme Janku s Vodou, protože lehce zhavarovala týmová komunikace
a obě skupiny luštily tutéž šifru. Což ale nakonec nevadí, neboť Janka s Vodou zdejší šifru zatím nenašli
a sedí jen tak na zahrádce na kofole.
(My jsme mezitím mluvili s Bingem, vyzvedávajícím šifru ve Švédské,
takže jsme věděli, že se k nám druhá část týmu blíží a pomůže nám s hledáním. Jinak bychom samozřejmě pátrali
po šifře dál...).
Já jsem po chvíli hledání úspěšnější a přináším krychličky s Braillem a mongolštinu.
Janka s Vodou během pár minut mají krychličky a Kouřa stejně rychle luští druhou šifru. Výsledná místa jsou
si dost blízká, čili je vyrážím oběhnout sám a ostatní se zatím věnují luštění oveček.
(Dokonce zkoušíme i zavřít ovce do ohrady, ale protože nikdo z nás nezná tu správnou hru, ale zato
z logických soutěží známe obdobnou úlohu (tato souvislost mě tedy vůbec nenapadla, ploty luštím denně, ale nikdy tam nebyla žádná zvířata,
vždycky jenom sama čísla),
která však namísto nejkratší možné ohrady počítá s jediným možným
řešením, správný postup zavrhujeme. Vždyť tohle přece kromě nás téměř nikdo nezná a navíc to není jednoznačné...)
Týmový sraz si dáváme v parku na Tylově náměstí. Voda okamžitě louská divnou matiku, kterou jsem přinesl,
a vyráží s Jankou pro další zadání. Mezitím se ze svého okruhu vrací Bingo. Sám si vyzvedl a vyluštil
několik šifer, takže jeho anabáze byla velmi úspěšná. Janka a spol. po návratu řeší kulatá slova
i dlouhé číslo, Bingo se zatím věnuje rekonstrukci topologie městského kolečka, páč zatím netušíme,
jak z něj ven, a já se věnuju luštění oveček.
Začíná být kosa, a tak se přesunujeme se na večeři do nedalekého mekáče a věnujeme se luštění oveček teď už úplně všichni
(a v mekáči nejsme sami - poznáváme Sešlost a další).
Ani s nápovědou nejsme schopni šifru prolomit, ale aspoň nám není zima. Zachraňuje nás
(téměř současně se Sešlostí)
až smskové řešení
a vydáváme se (současně se Sešlostí) vyzvednout poslední klíč městského kolečka. Stále však nevíme, jak z něj ven...
Popojíždíme metrem na nějakou klidnější stanici
(náhodou jsme si vybrali správnou trasu i směr a usazujeme se na Pražského povstání)
a dobrou hodinku si nevíme rady. Zkoušíme všechno možné, z klíčů samotných
nic nevychází a dojde dokonce i na Nevyluštitelnou šifru ze vstupního testu.
Nakonec po asi pátém přečtení průvodního dopisu pokládám Bingovi nevinnou otázku, zda
všechny ty klíče ze zadání jsou stejné... A hele, nejsou! Třikrát hurá! Opouštíme úvodní kolečko
a vyrážíme na Klíčovou ulici, kde doslova zakopáváme o zamčenou bednu.
(Pro čtyři z nás to byl návrat na místo činu, protože v roce 2007 se v protějším hotelu konalo mistrovství světa v ... viz řešení šifry.)
Bingův klíč z obálky překvapivě pasuje,
takže můžeme vyrazit do lineární části, prozatím na pěkném 9. místě.
Stanoviště O (příchod ve 23:39 na 9. místě)
Z mého pohledu velmi pěkná šifra, i když jsme se s ní docela trápili. Situaci zachraňuje až Kouřa krátce poté,
co si natáhnul do trávy podložku a lehnul si. Vzhledem k tomu, že s ním hraji poprvé, tak jsem se trochu bál,
že jde už spát, ale on zatím velmi rychle přišel na řešení.
Výsledek ukazující někam doprostřed lesa nás sice štěstím příliš nenaplňoval, ale co už.
Navíc s trochou fantazie se dal mySlivec nahradit slovem boJovník, čili místo na SV by se šlo na JV.
Navzájem jsme se ale přesvědčili o tom, že bojovník není žádná profese, takže vyrážíme do lesa.
Stanoviště P (příchod v 1:25 na 12. místě)
Slavné noty... Co k nim tak říct... Nápad geniální, provedení velmi velmi špatné. Na stanoviště jsme přišli jako
jeden z prvních týmů a už tehdy jsme našli přetržený provázek, jednu chybějící a zrovna dost důležitou notu
a už tehdy bylo v podstatě nemožné uspořádat noty v rámci jednolitých taktů. Nechtěl bych tedy vidět,
jak to muselo vypadat, když se do šifry pustilo (po vytimeoutování kolečka) snad 50 týmů současně.
Chtělo to větší mechanickou odolnost. Navíc když se první písnička jmenovala "Na tom pražským mostě",
tak slabikové řešení "Pražská, most" bylo poměrně dost nešťastné a potenciál šifry ničící. No a umístění
Rozmarýnové ulice, to už byl vysloveně organizátorský sadizmus.
Náš postup byl následující: hodinku jsme šifru rekonstruovali, další hodinku nám trvalo, než jsme zjistili,
o jaké písničky se jedná, no a pak jsme se vydali prozkoumat Rozmarýnovou, páč jsme žádný lepší nápad
prostě neměli.
(Louka u Rozmarýnové na mapě byla a mostek dohledáme na místě...)
Tam jsme spolu s mnoha dalšími
týmy logicky nic nenašli, takže jsme zbytek noci strávili přemýšlením, co s tím, a zda jít domů, nebo jezdit
pro zahřátí v tramvajích až do rána. Během (dlouhého a marného) přemýšlení nad smyslem života a podobnými
záležitostmi jsem si nakonec vzpomněl, že jsem na té osnově viděl i několik klíčů od aut.
Tehdy jsem jim nějak nevěnoval příliš pozornost a navíc jsem pak na ně zapomněl úplně, ale teď jsem si na to
naštěstí znovu vzpomněl a rovnou mě i napadlo, jak s nimi naložit - vybírání příslušných slabik se přímo
nabízelo.
Bohužel jsme nevěděli, které z nich to byly, jinak bychom si ušetřili cestu zpět do lesa.
Začíná svítat, Kouřa se během tramvajového zahřívacího kolečka odpojuje a my čtyři sirotečci vyrážíme zpět na místo činu.
Teprve teď za světla zjišťujeme, že to nebyl hustý les, jak se to v noci tvářilo, ale takřka průsvitný sad.
Zakreslíme si klíče od aut
a vida, řešení je ihned na světě! Zbytek Hry si nadávám do blbců, protože mě ty klíče od aut opravdu zaujaly
už tehdy v noci, ale nějak jsem je holt ve víru všech těch dalších informací zasklil.
(Já jsem si různých klíčů také všimla už v noci, ale protože ani ostatní klíče nebyly úplně stejné,
předpokládala jsem, že různé klíče označují jen různé délky tónů. A tuhle vlastnost jsme si bohužel nezakreslili.)
Stanoviště Q (příchod v 6:52 na 26. místě)
Po chvílí tápání na konci cesty z klíčů vyzvedáváme sudoku.
(Do jednoho z klíčů ležících na cestičce brnkne Janka nohou, takže jej otočí kolem své osy.
Pro jistotu kladu opodál mrznoucímu týmu otázku, zda i oni tento klíč už měli volně ložený nebo ještě vězel pevně,
abychom náhodou nedestruovali ukazatel a nezpůsobili případné problémy ostatním týmům.)
Polský kříž z toho kouká hned, ale jak do něj.
Zkoušíme jako první krok nejdřív luštit sudoku, ale to nikam nevede, takže se snažíme přijít na něco jiného.
Rozhodující nápad dostává Janka. Vzhledem k tomu, že jsem její vysvětlení napoprvé vůbec nepochopil
(já také ne) (já trochu jo, ale nebyl jsem schopen s čímkoliv pomoct)
a vzhledem k tomu, že opravdu vypadala, že ví, co dělá
(a to u ní bývá skoro pořád ), tak jsem se o luštění ani moc nesnažil a raději
se nasnídal. Bingo si navíc šel na chvíli lehnout, což byla pro Janku další motivace k rychlému vyřešení.
Stanoviště R plus S (příchod v 8:21 na 20. místě)
Pro nás průchozí šifra. Smska ze stanoviště R je očividně nesmyslná, takže ihned odesíláme další klíč
a jdeme na luštění. Janka okamžitě čte nápovědu, že v počtech týmů není žádná šifra, brzy nachází
i správnou transpozici a vyrážíme k hrázi rybníku Slatina.
Stanoviště T (příchod v 9:21 na 15. místě)
Od orgů dostáváme hrníček s čajem a hlavně se šifrou. Rychle obkreslujeme a ofocujeme zadání,
neboť orgové jsou velmi nepřející a už po pěti minutách nám hrníček trhají z rukou.
Usedáme k luštění, no a ještě než se vůbec stihnu vzpamatovat, tak Bingo aplikuje trojkovou soustavu
a vypisuje řešení.
Stanoviště U (příchod v 9:59 na 12. místě)
Po cestě na stanoviště potkáváme auto CRS a Janka jej stopuje semaforovým vysíláním hesla z předchozí šifry.
Se zavázanýma očima
(viz foto - asi jsem zapomněl sundat krytku, ale aspoň máte představu, jak velké co jsme cestou viděli...)
jsme převezeni kamsi dále (naštěstí ne až do Mexika, jako ve filmu).
Ani nemusíme vytahovat GPS, cedule jak kráva nás vítá na běchovickém nádraží.
Šátky nám zůstávají a hele, je v nich další šifra! Odesílám kód a zadání rovněž odesíláme Kouřovi emailem domů.
Než se stihneme pro změnu vzpamatovat my všichni, tak nám Kouřa volá správné řešení.
Inu, lineární část se nám začíná dařit!
Stanoviště V (příchod v 11:00 na 9. místě)
Na naše poslední stanoviště dorážíme hodinu před koncem Hry. Vyzvedáme si šifru s logem Bedny a snažíme se
něco vymyslet. Vzhledem k tomu, že se nám nedaří vymyslet vůbec nic, tak Hru v 11:50 ukončujeme a vyrážíme
na vlak do Prahy. Když teď zpětně vidím řešení, tak jsem možná i rád, že jsme si zákys odbyli na notách,
protože tohle bychom asi nikdy nevyluštili...
Epilog
Všem Tykadlům bych strašně rád poděkoval za skvělou společnost, byla to pořádná jízda...
A doufám, že si ji někdy v budoucnu zase zopakujeme.
(Taky doufám. Krásně jsme se doplňovali.)
(Karlos mi evokoval takový tichý, příjemně vrčící, ale neúnavný motorek, který nás donutil
mimo jiné jít zpět do lesa a tak se jsme mohli dostat až na hráz do Počernic a zavzpomínat, jak jsme zde hnusně mokli
na Bedně 2008. Tentokrát orgové objednali lepší počasí .)
(Musím říct, že ačkoliv mě Matrix jako hra moc nezaujal, tak co
se mi naopak líbilo velmi, bylo složení Tykadel. Karlos má (kromě jiného)
neocenitelnou schopnost klást ty správné otázky - což nám imho ušetřilo čas
v řádu hodin.)
Pokud jde o Hru samotnou, tak z mého pohledu zůstala lehce za očekáváním. Městské kolečko bylo takové... nijaké.
Ok, bylo tam několik pěkných šifer a několik dobrých nápadů, ale od Matrixu jsem tak nějak čekal
něco víc. I když nedokážu úplně přesně říct co. Lineárka byla pěkná, až tedy na ten provar s notami,
ale ani tady jsem si prostě po žádné šifře nebo aktivitě neřekl: "Ty jo, tak todle bylo fakt dobrý!"
Na druhou stranu jsem se ale celou dobu výborně bavil a musím orgům poděkovat za další krásný šifrovací
zážitek. Připravit takhle rozsáhlou Hru musí být hrozně těžké a musí to stát takovou fůru času, že si to
málokdo z nás umí úplně představit. Takže ještě jednou díky, vaší práce si, orgové, všichni moc a moc vážíme
a doufám, že příští rok Matrix opět bude!
A úplným závěrem ještě jednou děkuju Tykadlům, že mě vzaly mezi sebe. Bylo to s vámi opravdu, ale opravdu
super!
Nebudu daleko od pravdy, když řeknu: Lepší Tykadlo Karlos v hrsti než Vůl na střeše.
Karlosi, děkujem, bylo to fajn.
Zapsal Karlos, doplnili Janka, Bingo, Voda a Kouřa,
foto s Vodou orgyně Lydka, foto bez Vody Voda.