Kombinatorické počítání DMI015
Přednáška se koná v pátek ve
14:00-15:30 v K9 (budova v Karlíně).
20.5. přednáška odpadá!
Termíny zkoušek: jsou vypsány
v SISu na 7., 16. a 28. června, další (v létě, v září) po dohodě.
Zkušební otázky: 1. Vlastnosti
Catalanových čísel. 2. Popište
algebraickou teorii formálních mocninných řad (bez Lagrangeovy inverzní
formule). 3. Lagrangeova
inverzní formule a její aplikace. 4. Rekurence
pro počet rozřezání n-úhelníka
(Schroederova čísla). 5. Pentagonální
identita pro partitní funkci p(n),
rekurence pro p(n). 6. Cohenova-Remmelova identita pro
počty rozkladů se zakázanými podrozklady. 7. Exponenciální generující funkce
a jejich aplikace. 8. Uveďte a
odvoďte vzorce pro Bellova a Stirlingova čísla (rekurence, ogf, egf,
explicitní formule). 9. Dokažte
horní odhad na p(n) a odvoďte
asymptotiku pro pA(n)
(buď indukcí nebo pomocí ogf). 10. Odvoďte
rekurenci pro počet vodorovně konvexních polymin.
1. přednáška
25.2.2005. Stromy a Dyckovy cesty. Zakořeněné rovinné stromy, jejich počty tn a generující funkce T(x) = t1x + t2x2 + t3x3 +... = x + x2 +2x3
+ ... . Odvození rovnic T(x)2
- T(x) + x = 0 a T(x) = (1 - (1 - 4x)1/2) / 2 a
odvození vzorce tn = binom(2n - 1, n - 1) / n - jsou
to Catalanova čísla! Dvě rekurence: tn = t1tn-1 + t2tn-2 + ...+ tn-1t1 (n
> 1, t1 =
1) a tn+1 = tn(4n - 2) /
(n + 1). Odvození druhé rekurence z explicitní formule pro tn, z explicitní formule
pro T(x) a z kvadratické
rovnice pro T(x). Použití
první rekurence pro určení parity Catalanových čísel (je neperiodická, tn je liché, právě když n je mocnina dvou). Asymptotika
Catalanových čísel pomocí Stirlingovy formule. Dyckovy cesty a jejich
kombinatorická dekompozice, zase je počítají Catalanova čísla.
2. přednáška
4.3.2005. Algebraická teorie mocninných řad. Moc. řady C[[x]] tvoří komutativní okruh s
jednotkovým prvkem a nemají dělitele nuly. Řád m. řady ord(f). Formální konvergence
posloupností m. řad. Nekonečné součty a součiny m. řad. Jednotky v
okruhu m. řad jsou ty z nich, co mají nenulový absolutní člen.
Substituce jedné m. řady do druhé. Laurentovy řady C((x)) (podílové těleso C[[x]]). Inverzní moc. řada.
Lagrangeova inverzní formule; bez důkazu. Aplikace LIF: Catalanova
čísla a počty ternárních rovinných stromů.
3. přednáška
11.3.2005. Úložka: počty nekřížících se stromů na {1, 2, ..., n} se dají spočítat
pomocí počtů ternárních rovinných stromů. Důkaz Lagrangeovy inverzní
formule. Další příklady na LIF: odvození Cayleyovy formule pro počet
všech stromů na {1, 2, ..., n};
formule pro součet prvních n členů
v binom. rozvoji (1 - 1/2)-n;
koeficient u x-1 v
rozvoji (1/ tan x)n.
Formální derivace a její vlastnosti (linearita, Leibnizova formule,
derivace složené moc. řady), dokazování identit derivováním. Moc. řady exp(x), log(1 / (1 - x)) a (1 + x)a a identity pro
ně: exp a log jsou vzájemně inverzní, log (1 + x)a = a.log(1 + x),((1 + x)a)b = (1 + x)ab,exp(x + y) = exp(x).exp(y). Algebraický uzávěr tělesa
Laurentových řad C((x)) jsou
Pusieuxovy řady (=Laurentovy řady se zlomkovými exponenty); bez důkazu.
Přednášky 18.3. a
25.3. odpadají pro zahraniční služební cestu přednášejícího!
4. přednáška
1.4.2005. Obecné pojetí operací
s generujícími funkcemi. Kombinatorická třída, její počítací
posloupnost, izomorfismus komb. tříd, ogf (obycejná generující funkce)
komb. třídy. Přípustné konstrukce pro komb. třídy: součet (= disj.
sjednocení) +, (kartézský) součin X, posloupnost S(.), multimnožina M(.), množina P(.) a cyklus C(.). Věta (překlad těchto konstrukcí do ogf): 1. součtu
odpovídá součet ogf B(z) + C(z), 2. součinu odpovídá součin ogf B(z)C(z), 3. posloupnosti odpovídá 1/(1 - B(z)), 4. multimnožině odpovídá (1 - z)-b(1)(1 - z2)-b(2)...
= exp(B(z) + B(z2)/2 + ...), 5. množině odpovídá (1 + z)b(1)(1 + z2)b(2)...
= exp(B(z) - B(z2)/2 + B(z3)/3 - ...) a 6.
cyklu odpovídá (fi(1)/1).log(1/(1
- B(z))) + (fi(2)/2).log(1/(1
- B(z2))) + ..., kde fi(n) je Eulerova funkce.
5. přednáška
8.4.2005. Překlad omezení na počty komponent v posloupnostech
((multi)množinách) do ogf. Zadání (specifikace) komb. tříd pomocí
rovnic. Příklad se Schroderovými čísly: počet rozřezání n-úhelníka.
6. přednáška
15.4.2005. Kompozice a rozklady čísel. Kompozice čísel, formule
pro jejich počty a pro jejich ogf, cyklické kompozice. Rozklady čísel,
Ferrersův diagram rozkladu, dvojí rekurence pro počet všech rozkladů p(n): pomocí logaritmické derivace
a pentagonální identita, jejíž důkaz bude příště.
7. přednáška
22.4.2005. Důkaz pentagonální identity pomocí involuce na
Ferrersových diagramech (přesouvání základny a sklonu). Odvození
rekurence s(n) = s(n-1) + s(n-2)
- s(n-5) - s(n-7)
+ s(n-12) + s(n-15)
- ..., s(0) = s(n-n) := n, pro funkci s(n) = součet dělitelů čísla n (1, 2, 5, 7, 12, 15, ... jsou
pětiúhelníková čísla). Eulerova
jednodušší identita (pocet rozkladů n na
různé části je týž jako pocet rozkladů na liché části), důkaz pomocí
gen. funkcí a pomocí bijekce.
8. přednáška
29.4.2005. Multimnožiny, jejich obsahování, součty a sjednocení.
Obecná identita (Cohen; Remmel) pro počty rozkladů se zakázanými
podrozklady a její důkaz pomocí PIE. Čtyři důsledky. Exponenciální generující funkce.
Součinová a kompoziční formule. Bellova čísla.
9. přednáška
6.5.2005. Cayleyova formule (počet stromů na [n] je nn-2) a její důkaz
pomocí EGF. Počítání 2-regulárních grafů na [n] pomocí EGF, odvození rekurence d(n+1) = n.d(n) + n(n-1).d(n-2)/2. Bellova čísla b(n) a Stirlingova čísla S(n, k). Rekurence,
"Bellův" trojúhelník, formule pro OGF a EGF Stirlingových čísel, EGF
pro Bellova čísla, funkcionální rovnice pro OGF Bellových čísel.
Explicitní formule pro S(n, k) (součet
exponenciál) a b(n) (Dobinského formule), zbývá
nám ještě dokončit Dobinského formuli.
10. přednáška
13.5.2005. Dokončení Dobinského formule. Schema bijektivního
důkazu identity: Počet rozkladů [n],
v nichž každých i <= k po
sobě jdoucích čísel leží v i různých
blocích, je roven počtu všech rozkladů [n-k+1] bez omezení. Pár asymptotik. Důkaz odhadu p(n) < (pi/(6(n-1)1/2)).exp(pi.(2n/3)1/2) pro
partitní funkci pomocí ogf. Nechť pA(n) označuje
počet rozkladů čísla n na
části brané z množiny A. Pokud A sestává z k vesměs nesoudělných
(přirozených) čísel a s označuje
jejich součin, pak pA(n)
= nk-1/(s(k-1)!) + O(nk-2); důkaz indukcí podle k.
20.5. přednáška
odpadá!
11. přednáška
27.5.2005. Hlavní věta o racionálních generujících funkcích:
následující vlastnosti mocninné řady f(x)
= a(0) + a(1)x + a(2)x2 + ... jsou ekvivalentní: (i) f(x) je racionální, tj. f(x) = p(x) / q(x) pro dva
polynomy p a q, (ii) koeficienty a(i) splňují lineární rekurenci s
konstantními koeficienty a (iii) a(i) je
lineární kombinací exponenciál s algebraickými základy a polynomiálními
koeficienty. Asymptotika koeficientů racionálních gen. funkcí pomocí
rozkladu na parciální zlomky; odvození asymptotiky pro pA(n) touto metodou.
Odvození rekurence a(n) - 5a(n-1)
+7a(n-2) - 4a(n-3) = 0 (n
> 4) pro počet vodorovně konvexních polymin.
červen 2005