Kombinatoricke pocitani DMI015
Postupujeme podle kapitoly 7 o symetrickych funkcich knihy Enumerative
Combinatorics, Volume 2 od R. Stanleyho.
-
27. 2. 2002 Symetricke funkce stupne n nad okruhem koeficientu
R, vekt. prostory sym. funkci s racionalnimi koeficienty. Rozklady
cisel a terminologie okolo nich, obsahovaci a dominancni usporadani. Monomicke
sym. funkce m_{lambda}. Elementarni symetricke funkce e_n a
e_{lambda}. Koeficient M_{lambda, mi} ve vyjadreni e_{lambda}
v monomicke bazi {m_{mi}: mi} je pocet jistych 0-1 matic, ekvivalentni
formulace pomoci gen. funkci. Hlavni veta o sym. funkcich; dukaz priste.
Aplikace: jsou-li a a b algebraicka cisla, je i a+b algebraicke.
-
6. 3. 2002 Dukaz "Hlavni vety o sym. funkcich": Neni-li mi
v dominancnim usporadani mensi ci rovno lambda' (rozklad konjugovany
k lambda; mi a lambda jsou rozklady n), mame M_{lambda,
mi} = 0. Z toho plyne, ze i elementarni sym. funkce tvori bazi sym.
funkci. Uplne sym. funkce h_n a h_{lambda}. Analogicke vysledky
o koeficientech N_{lambda, mi} ve vyjadreni h_{lambda} v
monomicke bazi {m_{mi}: mi}. Endomorfismus omega, jenz nahrazuje
e_n uplnou sym. funkci h_n, je involuce a tudiz automorfismus.
Tedy i uplne sym. funkce tvori bazi. Mocninne sym. funkce p_n a
p_{lambda} . Kombinatoricky vyklad jejich koeficientu R_{lambda,
mi} v monomicke bazi.
-
13. 3. 2002 Neni-li lambda v dominancnim usporadani mensi
ci rovno mi, mame R_{lambda, mi} = 0. Tudiz je matice koeficientu
R_{lambda, mi} horni trojuhelnikova a p_{lambda} tvori bazi.
Rozvoje p_{lambda} pomoci generujicich funkci a identita omega(p_{lambda})
= +-p_{lambda}. Vyjadreni h_n a e_n pomoci p_{lambda}.
Specializace sym. funkci. Specializace r_n redukci poctu promennych:
r_n(f) = f(x_1, ..., x_n, 0, 0, ...). Tato specializace zachovava
nase ctyri baze m_{lambda}, e_{lambda}, h_{lambda}, p_{lambda} a
vlastnosti omega.
-
20. 3. 2002 q-specializace: f(1, q, q^2, ..., q^{n-1},
0, 0, ...), f(1, q, q^2, ...), f(1, 1, ..., 1, 0, 0, ...) a jejich
pusobeni na nase 4 baze (bez dukazu). Exponencialni specializace: ex(p_n)
= t pro n = 1 a ex(p_n) = 0 pro n > 1. Pusobeni
ex na ctyri baze a na obecnou sym. funkci f. Skalarni soucin
na prostoru sym. funkci a jeho vlastnosti: symetrie, positivni definitnost,
p_{lambda} je ortogonalni baze, omega je isometrie. Polostandardni
Youngovy tabulky SSYT (semistandard Young tableaux) T tvaru lambda
a SSYT T sikmeho tvaru (skew shape) lambda/mi. Kombinatoricka
definice Schurovych funkci s_{lambda} a sikmych Schurovych funkci
s_{lambda/mi} souctem pres odpovidajici SSYT.
-
27. 3. 2002 Schurovy funkce s_{lambda/mi} jsou symetricke.
Koeficienty s_{lambda/mi} a s_{lambda} v monomicke bazi -
Kostkova cisla K_{lambda/ny, mi} a K_{lambda, mi}. Cisla
f^{lambda} (=K_{lambda, 1^n}) a standardni Youngovy tabulky
SYT. Kombinatoricky vyklad cisel f^{lambda}. Neni-li mi v
dominancnim usporadani mensi ci rovno lambda (mi a lambda
jsou rozklady n), mame K_{lambda, mi} = 0. Z toho plyne,
ze i Schurovy funkce s_{lambda} tvori bazi sym. funkci.
-------------------------------------------------------------------------
Tim jsme probrali oddily 7.1-7.10 Stanleyho knihy. V dalsim se podivame
na aplikaci sym. funkci pro pocitani k-regularnich grafu na mnozine
{1, 2, ..., n}. Necht g(n, k) je pocet techto grafu. Budeme
dokazovat nasledujici vysledek. Veta (Gessel 1990): Pro kazde pevne
k je posloupnost g(0, k), g(1, k), g(2, k), ... P-rekurzivni.
Pro k = 0 mame vzdy g(n, 0) = 1 a pro k = 1 mame rekurenci
g(n, 1) = (n - 1).g(n - 2, 1) (kde n >= 2, g(0, 1) = 1, g(1,
1) = 0).
-
3. 4. 2002 Definice rekurence s konstantnimi koeficienty a rekurence
s polynomialnimi koeficienty (P-rekurzivni posloupnost). Priklady (konst.
rekurence): Fibonacciova cisla a pocet slov vahy n nad vazenou abecedou,
jejiz pismena maji vahy 1, 2, ..., k, k. Priklady (polyn. rekurence):
faktorial, Catalanova cisla, Schroederova cisla - rekurence pomoci
diferencialni rovnice pro OGF (OGF je algebraicka). Exponencialni generujici
funkce.
-
10. 4. 2002 Soucinova formule a kompozicni formule pro exponencialni
generujici funkce. Priklady na exp. gen. funkce. 1. Bellova cisla: pocty
B_n vsech rozkladu mnoziny [n] maji egf e^{e^x - 1},
rekurence. 2. Stirlingova cisla: pocty S(n, k) rozkladu [n] na
k bloku maji egf (e^x - 1)^k/k!, rekurence. 3. Uppuluri-Carpenterova
cisla: je-li U_n definovano jako rozdil mezi poctem rozkladu [n]
na sudy pocet bloku a poctem rozkladu na lichy pocet bloku, maji
U_n egf e^{1 - x^x}, tj. 1/B(x). 4. 2-regularni grafy:
pocty g(n, 2) 2-regularnich grafu na [n] maji egf rovnou
e^{-x/2 - x^2/4}/(1 - x)^{1/2}, z cehoz plyne rekurence g(n,
2) = (n - 1).g(n - 1, 2) + B(n - 1, 2).g(n - 3, 2) (kde n
>= 3, g(0, 2) = 1, g(1, 2) = g(2, 2) = 0 a B( , .) je binomicky
koeficient).
-
17. 4. 2002 Prednaska odpadla vzhledem k jarni kombinatoricke skole
ve Vysoke Lipe.
-
24. 4. 2002 5. Souvisle grafy: Je-li V(x) egf pro pocty vsech
grafu na [n] (kterych je 2^{B(n , 2)}) a S(x) je egf
poctu s_n vsech souvislych grafu na [n], mame podle
kompozicni formule vztah V(x) = e^{S(x)}, z cehoz se snadno odvodi
rekurence pro s_n. 6. Stromy a Cayleyho formule: Je-li
T(x) egf poctu t_n stromu s korenem a mnozinou vrcholu [n],
plati T(x) = x.e^{T(x)}, z cehoz jsme overili Cayleyho formuli t_n
= n^{n-1}. (Protoze T(x) = (x.e^{-x})^{<-1>} , staci dokazat
identitu sum_1^{nekonecno} n^{n - 1}.(x.e^{-x})^n / n! = x. Po
jednoduche manipulaci s levou stranou vyjde vnitrni suma pocitajici surjekce
z [m-1] na [m] a vse se tedy rovna x . Analogicka
suma pocita Stirlingova cisla.) D-konecne mocninne rady, definice a ekvivalence
P-rekurzivity a D-konecnosti. Kazda algebraicka mocninna rada je D-konecna,
dukaz priste.
-
1. 5. 2002 Prednaska odpadla kvuli 1. kvetnu.
-
8. 5. 2002 Prednaska odpadla kvuli 8. kvetnu.
-
15. 5. 2002 Uzaverove vlastnosti D-konecnych mocninnych rad: (i)
algebraicka moc. rada je D-konecna, (ii) soucet a soucin D-konecnych moc.
rad je opet D-konecna moc. rada, (iii) je-li u D-konecna a v
algebraicka, je u(v) D-konecna a (iv) jsou-li u a v D-konecne,
je u*v (Hadamarduv soucin) D-konecna (dukaz (iv) priste).
-
22. 5. 2002 Dukaz toho, ze Hadamarduv soucin dvou D-konecnych
moc. rad je D-konecny. Aplikace: posloupnost Bellovych cisel neni
P-rekurzivni (protoze - oznacime-li A ogf Bellovych cisel
a B egf Bellovych cisel - A*e^x = B, e^x je D-konecna,
ale B = e^{e^x - 1} D-konecna neni, jak se lehce vidi po derivovani,
takze A nemuze byt D-konecna). Par poznamek o P-rekurzivite
poctu grafu na {1, 2, ..., n} s predepsanymi stupni, dukaz uz jsme
nestihli ...
kveten 2002