Diskrétní matematika - přednáška ZS 2020/2021

Zde se průběžně budou objevovat informace k přednášce z diskrétní matematiky.

Pokud hledáte kontakt na mě, tak se podívejte na moji domovskou stránku.

Pokud chcete mít dopředu představu, jaká témata se budou přibližně probírat, můžete se podívat na předchozí běh přednášky. (Nicméně nějaké drobné odchylky nejspíš nastanou.)

Informace ke zkouškám

Průběh a organizace zkoušek

Potřebné znalosti ke zkoušce

Důležité informace k online výuce

Doporučená literatura

J. Matoušek, J. Nešetřil, Kapitoly z Diskrétní Matematiky

Záznamy přednášek

Kdo máte zájem o záznamy přednášek, napište mi email a pošlu Vám link. První přednáška bohužel není k dispozici kvůli problémům se zoomem (poškozený soubor). Pokud Vám nebudou stačit slajdy na připomenutí, tak doporučuju ji zkusit pokrýt pomocí první a druhé přednášky druhého přednášejícího, Martina Mareše.

Průběh přednášek a slajdy

Slajdy bohužel sepisuju v rychlosti kvůli distanční výuce pro dvě různé přednášky. Z toho důvodu se v slajdech s větší pravděpodobností vyskytují překlepy. Budu rád, když mě upozorníte, když nějaký uvidíte, pomůžete tím i ostatním!

Přednáška 1, 5. 10. (slajdy): Motivace. Základní pojmy a značení, množiny. Důkaz matematickou indukcí. Kartézský součin. Relace: reflexivita, symetrie, tranzitivita; relace ekvivalence a třídy ekvivalence. Tvrzení o rozkladu na třídy ekvivalence.

Přednáška 2, 12. 10. (slajdy (po drobných opravách)): Ještě jeden příklad na indukci. Funkce: definice, prostá funkce, funkce na, bijekce, inverzní funkce a skládání funkcí. Inverznní relace a skládání relací. Částečná uspořádání, bezprostřední následník, Hasseův diagram (neformálně), porovnatelné prvky, řetězce, antiřetězce.

Přednáška 3, 19. 10. (slajdy (po drobných opravách)) Maximální, největší, minimální a nejmenší prvek. Věta o dlouhém a širokém. Kombinatorické počítání: tvrzení o počtu funkcí, počtu podmnožin, počtu sudých a lichých podmnožin, počtu prostých zobrazení. Permutace, počet permutací (faktoriál), rozklad permutací na cykly. Kombinační čísla, množina N nad k, tvrzení o počtu k-prvkových podmnožin. Binomická věta.

Přednáška 4, 26. 10. (slajdy (po drobných opravách)) Princip inkluze a exkluze, motivační příklad, znění a důkaz. Problém šatnářky a počet permutací bez pevného bodu. Snadné odhady faktoriálu a kombinačních čísel a zlepšení (stále snadné) prostřední kombinační číslo.

Přednáška 5, 2. 11. (slajdy) Graf, definice, příklady, kreslení grafů. Důležité grafy: úplný graf, nezávislá množina, kružnice, cesta, úplný bipartitní graf. Bipartitní grafy. Izomorfismus grafů. Sousednost (incidence), podgraf a indukovaný podgraf. Sled, tah a cesta v grafu. Relace ~ vyjadřující existenci cesty mezi dvěma vrcholy je ekvivalence. Souvislost grafu a komponenty souvislosti.

Přednáška 6, 9. 11. (slajdy (po drobné opravě)) Matice sousednosti. Věta o počtu sledů. Grafová metrika. Stupeň vrcholu a skóre grafu. Princip sudosti a počet vrcholů lichého stupně. Věta o skóre. Konkrétní příklady na poznávání skóre grafu.

Přednáška 7, 16. 11. (slajdy) Eulerovské grafy. Charakterizace eulerovských grafů pomocí souvislosti a sudosti stupňů vrcholů. Definice orientovaného grafu. Tah v orientovaném grafu, eulerovské orientované grafy. Vstupní a výstupní stupeň vrcholu v orientovaném grafu, silná a slabá souvislost. Charakterizace orientovaných eulerovských grafů (důkaz se předpokládá na cvičeních). Aplikace eulerovských grafů na existenci cycklických posloupností nul a jedniček obsahujících, pro dané k, všechny možné k-tice po sobě jdoucích nul a jedniček právě jednou.

Přednáška 8, 23. 11. (slajdy (po několika drobných opravách; přidaná definice lesa)) Stromy, definice stromu, listu a lesa. Lemma o existenci listů a tvrzení o trhání listů. Věta o ekvivalentních charakterizacích stromů. Kostra grafu. Graf má kostru, právě když je souvislý.

Přednáška 9, 30. 11. (slajdy (po několika drobných opravách)) Motivace pojmu rovinné grafy. Spojitá funkce z intervalu [0,1] do roviny (nebude se zkoušet přesná definice). Oblouk. Nakreslení grafu, rovinné nakreslení, rovinný graf. Oblouková souvislost a stěna nakreslení. Eulerův vzorec pro rovinné grafy. Tvrzení o maximálním počtu hran rovinného grafu. Důsledek, každý rovinný graf obsahuje vrchol stupně nejvýše 5. Hlavně pro počítání příkladů: stupeň stěny; součet stupňǔ stěn je dvakrát počet hran; duální (multi)graf (pouze obrázkem); souvislý rovinný graf bez trojúhelníků s n vrcholy má nejvýše 2n-4 hran. Grafové operace zachovávjící rovinnost: odebírání vrcholu a hrany, kontrakce a podrozdělení. Něco navíc (nezkouší se): dělení grafu a minor, Kuratowského a Wagnerova věta.

Přednáška 10, 7. 12. (slajdy (po drobných opravách)) Barvení grafu: motivace - barvení map. Obarvení k barvami, chromatické číslo. k-degnerovaný graf. Tvrzení o chrom. čísle k-degnerovaného grafu. Věta o 4 barvách (bez dk.); věta o 6 barvách jako důsledek tvrzení. Věta o 5 barvách (s důkazem).

Přednáška 11, 14. 12. (slajdy (po drobných opravách)) Základy diskrétní pravděpodobnosti: diskrétní pravděpodobnostní prostor, pravděpodobnostní prostor (neúplná definice), elementární jev, jev, příklady pravděpodobnostních prostorů. Podmíněná pravděpodobnost (motivace, příklad s kartami), spolehlivost testu jako příklad na podmíněnou pravděpodobnost, Bayesova věta. Nezávislé jevy. Součin pravděpodobnostních prostorů. Náhodný graf G(n,p).

Přednáška 12, 21. 12. (slajdy (po drobných opravách)) Náhodná veličina, střední hodnota, druhý způsob, jak ji spočítat. Medián (okrajově). Indikátor jevu. Příklad: střední hodnota počtu 1 v náhodné posloupnosti 0 a 1 délky n, z definice pro n=3 a přes indikátory obecně. Další příklad: střední hodnota počtu pevných bodů v náhodné permutaci. Nezávislé náhodné veličiny. Distribuční funkce, rovnoměrné a binomické rozdělení. Pravděpodobnostní důkaz: existence bipartního podgrafu s alespoň polovinou hran.

Přednáška 13, 4. 1. (slajdy (po drobné úpravě)) Erdős-Szekeresova věta. Platónská tělesa (nezkouší se).