Informace o přednášce Algebraická teorie čísel (NDMI066)

Budu přednášet podobné věci jako před třemi lety a loni --- nebudu rozvíjet klasickou algebraickou teorii čísel, jež se zabývá aritmetikou číselných těles (tj. konečných rozšíření tělesa zlomků), i když i k tomu se v přednášce trochu dostaneme, ale budu se věnovat rozmanitým výsledkům v teorii čísel (nebo i kombinatorice), které se získají pomocí algebraických metod. Doufám, že během přednášky nebo po ní se mi podaří dokončit učební text , který jsem před dvěma lety začal vytvářet. Přednáška je ve středu v S6 od 15:40.
Zkouškové otázky: 1.
Dokažte, že pro každé m je nekonečně mnoho prvočísel tvaru 1 +mn. 2. Dokažte Wedderburnovu-Dicksonovu větu o nekomutativních tělesech. 3. Dokažte Fermatovu domněnku pro polynomy. 4. Dokažte Fermatovu domněnku pro čísla a exponent n = 3. 5. Načrtněte důkaz Skolemovy-Mahlerovy-Lechovy věty.  6. Dokažte Chevalley-Warningovu větu a její důsledky. 7. Dokažte Alonovu větu o nulách a důsledek o nadrovinách.

1. přednáška 14. 10. 2015. 1. Komplexní n-té odmocniny z jedné. Kruhové polynomy a jejich vlastnosti. Pro každé přirozené číslo m existuje nekonečně mnoho prvočísel tvaru p = 1 + mn, důkaz pomocí kruhových polynomů. Jednoduchý důkaz téhož, když je samo m prvočíslo. Zmínka o Linnikově konstantě.

2. přednáška 21. 10. 2015. Wedderburnova - Dicksonova věta: konečná nekomutativní tělesa neexistují. Kdyby existovala, platila by identita q^n - 1= q - 1 + (q^n - 1)/(q^{n_1} - 1) + ... + (q^n - 1)/(q^{n_t} - 1), kde čísla 0 < n_i < n, t > 0, q > 1 a všechny zlomky v ní jsou přirozená, a ta se ukáže jako nemožná pomocí kruhových polynomů. Fermatova poslední věta. Nejprve ji dokážeme pro polynomy: a^n + b^n = c^n pro přirozené číslo n a tři komplexní polynomy a, b, c, které nejsou všechny konstantní, implikuje n < 3. Plyne to lehce ze Stothersovy - Masonovy věty: a + b = c pro tři komplexní polynomy a, b, c, které nejsou všechny konstantní a jsou nesoudělné, implikuje max(deg a, deg b, deg c) < rad(abc). Důkaz příště. Formulace ABC domněnky a zmínka o S. Mochizukim  a jeho zatím neověřeném důkazu ABC domněnky.

3. přednáška 28. 10. 2015. Přednáška odpadá z důvodu státního svátku.

4. přednáška 4. 11. 2015. Důkaz Stothersovy - Masonovy věty. Věta Sofie Germainové (ve Wikipedii je trochu jiná): je-li p > 2 prvočíslo, pro něž i 2p + 1 je prvočíslo, pak platí 1. případ FPV (tj. neexistují celá čísla x, y, z, nedělitelná p, že x^p + y^p + z^p = 0), důkaz.

5. přednáška 11. 11. 2015. Přednáška odpadá z důvodu promoce jejího posluchače.

6. přednáška 18. 11. 2015. Důkaz FPV pro exponent n=3. Dokončení příště, zbývá dokázat jednoznačnost faktorizace v Z[(-3)^{1/2}].

7. přednáška 25. 11. 2015. Dokončení důkazu FPV pro exponent n=3, totiž důkaz jednoznačnost faktorizace v Z[(-3)^{1/2}], z čehož plyne Eulerovo lemma: jsou-li a, b, c celá čísla, (a, b) = 1, že a^2 + 3b^2 = c^3, pak pro nějaká celá čísla r, s je a = r(r - 3s)(r + 3s) a b = 3s(r - s)(r + s). Skolemova-Mahlerova-Lechova věta. Tato věta praví, že pro každou LRP (lineárně rekurentní posloupnost) f(n): N_0 --> K v tělese K s charakteristikou 0 existuje celé číslo m > 0, že každá z m podposloupností f(i + mn), i = 0, 1 , ..., m - 1, je buď identicky nulová nebo obsahuje jen konečně mnoho nul. Definice kolem LRP. Lechův příklad, že pro K s char(K) = p to neplatí, jeho dokončení příště.

8. přednáška 2. 12. 2015. Lechův příklad: f(n) = (x+1)^n - x^n - 1 je LRP řádu 3 v tělese K = F_p(x) a má nulové body n = 1, p, p^2, p^3, ..., důkaz. Tvrzení: je-li f(n) nenulová LRP řádu k > 0 v lib. tělese a m > 0 je celé číslo, pak 1) její každý m-řez je LRP řádu nejvýše k (dokonce se stejnou rekurencí) a 2) je-li některý její m-řez nulový, pak jsou všechny m-řezy LRP řádu nejvýše k - 1 (opět se stejnou rekurencí), důkaz. Důsledek: např. ten, že SML věta platí v lib. tělese pro rekurence řádu nejvýše 2. Začněme s vlastním důkazem SML věty. Maticový tvar LRP: je-li f(n) LRP řádu k, pak pro každé nezáporné n máme f(n + k - 1) = u*M^n*v, kde u je řádek (1, 0, 0, ..., 0) délky k, M je doprovodná k krát k matice (koef. rekurence v 1. řádku, pod hlavní diagonálou 1 a jinde 0) a v je sloupec počátečních podmínek délky k, důkaz. Poznámka o vyjádření LRP mocninnou sumou.

9. přednáška 9. 12. 2015. Začneme s důkazem SML věty. Komplexní čísla jako normované těleso. p-adická absolutní hodnota |.|_p, je nearchimedovská. p-adická čísla Q_p - je to metrický uzávěr Q vzhledem k |.|_p.  p-adická celá čísla Z_p a p-adické jednotky. Z_p je kompaktní, důkaz. Lechova-Casselsova věta o vnoření (konečného rozšíření Q do Q_p), bez důkazu. Lemma o dvojité řadě: když lim_{max(i, j) --> oo} a_{i, j} = 0, pak dvojitá řada konverguje (v Q_p) a sum_j sum_i a_{i, j} = sum_i sum_ j a_{i, j}, bez důkazu. Slabá Strassmannova věta: když a_n ve Q_p jdou k 0, ale nejsou všechny nulové, pak moc. řada sum_{n = 0}^{oo} a_nx^n konverguje pro každé x ze Z_p a jako funkce má v Z_p jen konečně mnoho nulových bodů, důkaz. Dokončení důkazu SML věty příště.

10. přednáška 16. 12. 2015. Takže f(n + k - 1) = u*M^n*v, kde u, v a M jsou popsány výše. Podle věty o vnoření  můžeme búno předpokládat, že položky v u, v a M jsou z Q_p, p > 2, a nenulové z nich mají p-adickou normu 1. Jako m se vezme řád grupy G regulárních k krát k matic s položkami v Z_p/pZ_p, mezi nimiž je (redukce) M. Tedy M^m = I + pN, I je jednotková. Tedy f(i + mn) = u*M^i*(I + pN)^n*v = sum_{j = 0}^n binom(n, j)d_j, kde d_j jsou z p^jZ_p. Nyní se (pomocí lematu o dvojité řadě) ukáže, že F(x) = sum_{j = 0}^{oo} binom(x, j)d_j = sum_{l = 0}^{oo} b_lx^l. Podle slabé Strassmannovy věty tedy f(i + mn) = F(n) = 0 buď vždy nebo jen pro konečně mnoho n. Racionální důkaz SML věty pro K = Q. Pomocí Skolemových systémů, dokončení v novém roce.

11. přednáška 6. 1. 2016. Dokončení důkazu racionální SML věty pomocí Skolemových systémů, zejména důkaz, že nenulový S. systém stupně d má nejvýše d řešení. Návrat k Fermatově poslední větě pro polynomy, jednodušší důkaz pomocí faktorizace x^n + y^n = prod_{j = 0}^{n - 1}(x + zeta^j.y). Chevalleyho-Warningova věta. Formulace, důkaz příště. Aplikace: každý multigraf vzniklý ze 4-reg. multigrafu přidáním hrany má neprázdný 3-reg. podgraf.

12. přednáška 13. 1. 2016. Důkaz Chevalleho-Warningovy věty. Ještě další její použití: Erdosova-Ginzburgova-Zivova věta (mezi každými 2n - 1 celými čísly má některých n z nich součet dělitelný n), důkaz pouze pro n = p. Věta N. Alona o nulách (je-li x_1^{k_1}...x_n^{k_n} maximální monom polynomu f(x_1, ..., x_n) s koeficienty v oboru integrity R a A_i je n podmnožin R s hodně prvky, |A_i| > k_i, pak se v každé najde takový prvek a_i , že  f(a_1, a_2, ..., a_n) není nula), důkaz, a její aplikace v geometrii: nejmenší možný počet nadrovin v R^n, které dohromady obsahují všechny vrcholy kostky {0, 1}^n až na jeden, je n.


leden 2016