Obsah
Deníček o cestě na kolech za zatměním k Salzburku a pak zpátky do Čech v létě 1999.

8. srpna neděle

Scházíme se o půl čtvrté na Hlavním nádraží. Jirka byl trošku nervózní, že si Radek s Blankou vybírali akademickou čtvthodinku. Jedem do Volar, kola překládáme v Českých Budějovicích a Čičenicích. Sice jsme stihli o 40 minut dřívější vlak, ale i tak je ve Volarech tma jako v pytli. Radek navrhuje obsadit prázdný vagón. Potmě jsme našli parkoviště před lesní chatou s téměř anglickým trávníkem a stavíme stany. Byla to kraťoučká etapa - 5 km.

9. srpna pondělí

Ráno jsme zjistili, že chatka je včelín. Ve Volarech doplňujeme zásoby a směřujeme České Žleby - Stožec - Nové Údolí - Altreichnau - Jardelsbrun - Dorn - Hanzenberg - Pasov. Cesta je z 90 % z kopce, ale zbývajících 10 % nám i tak dává zabrat. V Pasově jsme potkali Roberta a dál jede s námi. Alenka si trochu schrupla. Cesta podél Innu je pěkná rovinka, za Schardingem stavíme na louce u lesa stany, pozorujeme hromy a blesky a chystáme se na déšť. Celou noc prší. Etapa byla dost dlouhá 93,5 km.

10. srpna úterý

Ráno jsme se při dešti nudili a tak jsme vylezli na posed a pozorovali zvěř. Viděli jsme 2 zajíce, 2 srny, 1 koloucha, 1 bažanta a asi 8 koroptví. Celý den hrozně pršelo, teprve pozdě odpoledne (kolem 6 hodin) přestalo a vyjasnilo se. Ráno nás přišel zkontrolovat místní traktorista, chvíli si povídal s Blankou a na rozloučenou si odnesl odpadky. Kolem oběda Radek s Blankou a Robertem vlhnou někde v dešti, zatímco Jirka s Alenou našli altán a v klidu obědvají. Nakonec tam dorazili i ostatní a obědváme společně. Trošku jezdíme cik-cak: Reichenberg (zde mají krásně udržovaný zámek) - Kirchdorf - Altheim - Mauerkirchen - objíždíme Mattighofen a kousek za Jeggingem na louce u lesa ukončujeme dnešní etapu. Naštěstí je tu skoro všecko soukromé a máme tu dovoleno zůstat. Kolem mají vojáci nějaké cvičení, jezdí tu spousta tanků a obrněných transportérů. Dnes jsme najeli celkem 67,5 km a zítra se těšíme na zatmění (doufáme, že fronta už přešla a je za námi).

11. srpna středa

Po probuzení sledujeme srnky přímo ze stanu. Balíme a jedeme k Mattsee. Našli jsme privátní pláž, koupeme se a čekáme na zatmění. Bylo to nádherné, i když se na obloze střídaly mraky se sluncem, na chvíli jsme mohli pozorovat také koronu. Vyzkoušeli jsme si i dírkovou komoru a pozorovali srpečky. Po zbytek dne střídavě svítí sluníčko a prší, dojíždíme do Salzburku, který je přeplněný turisty. Prohlížíme si historický střed města, jenom hrad si necháváme na příště. Jirka si vydyndal slané piškotové kuličky s goudou. V antikvariátu si pečlivě prohlížíme cyklomapu, abychom věděli, kudy dál. Při odjezdu z města Robert píchl kolo. Jirka s Alenou šli mezitím nakupovat, ale minuli se s ostatními, takže jsem se málem už neshledali. Nakonec společně vyrážíme na Eugendorf a před Thalgau spíme na louce na dohled od vesnice. Napjatě čekáme, jestli nás někdo přijde vyhodit. Byl to celkem oddychový den, najeli jsme 56,5 km. Zítra nás podle mapy čekají kopce.
Ukousnuté slunko

12. srpna čtvrtek

Radek rozšlápl slimáka v botě (Alena je normálně půlí). Projíždíme nádhernou krajinou mezi horskými štíty a jezery: Thalgau - St. Lorenz - Mondse - St. Gilgen - Wolfgangsee. Ve Wolfgangsee se koupeme. Jezero je nádherné, trošku studenější, ale nakonec do něj vlezeme a stojí to za to. Kupodivu je cesta spíše po rovině nebo jen do mírného kopce. Alena je spokojená, umyla si hlavu na McWC. Podél řeky Traun sjíždíme z lázní Bad Ischl - Ebensee - Gmunden. Před Gmundenem odbočujeme na cyklostezku a to je chyba, protože vede přes kopce a stejně nás Gmunden nemine. Dost pozdě hledáme spaní, nakonec se usídlujeme na mýtině v lese, hned vedle obchvatu města. Celý den bylo zataženo, občas na chvilinku vysvitlo sluníčko, naštěstí ale neprší. Najeli jsme skoro 90 km.
Koupání ve Wolfgangsee

13. srpna pátek

Třináctého pátek, snad se nám smůla vyhne. Jedeme na Altműnster (Gmunden) - Steyermuhl (kolem Traun, je zajímavé, že řeka je průzračně čistá, i když je na řece jedna papírna za druhou.) Obědváme v Bad Wimsbach, kde mají nějaký popový festival, a dále přes Wels a Haid do Lince. Přes hodinu a půl sjíždíme z jižního okraje města do centra, naštěstí severní okraj města prakticky vymezuje Dunaj. Jirka vybral podle mapy perfektní cestu z Lince do lesů, bohužel vede do hrozného kopce a na obou stranách silnice je vojenské cvičiště. Nakonec spíme asi 200 metrů od nejbližšího domu. Najeto těsně přes 90 km, dole na poli jezdí traktor.

14. srpna sobota

Ráno nás budí lovci střelbou, naštěstí nejdou po nás. Jedeme Gallneukirchen - Reichenau, kde jsme se naobědvali a Jirka vylovil 2,5 šilinku z kašny. Cesta je vytrvale do mírného kopce, na 15 kilometrech jsme nastoupali skoro 400 metrů. Dále Schenkelfenden - Reichental - Kerschbaun (tam mají ve výběhu stádo králíků) - Dolní Dvořiště a Kplice.
Dřevěné sousoší V Dolním Dvořišti nás opouští Robert. Cesta po E55 je dost nepříjemná, je dost provoz a čeští řidiči se nechovají vůbec ohleduplně. V Kaplici na náměstí si konečně dáváme teplou večeři, ale za tu cenu o není nic moc. Končíme kousek za Kaplicí před lesní chatou, dnes jsme najeli asi 77 km.

15. srpna neděle

Ráno se loučíme s Radkem a Blankou. Jedeme přes Trhové Sviny, jsou hodny svého jména, protože se ve městě právě koná trh. Směřujeme na severovýchod, fouká silný vítr, naštěstí nás spíš pohání kupředu. Dále Chlum u Třeboně a zkratka přes Rakousko: Haughslag (mají tam pěkné golfové hřiště) - Nová Bystřice - Albeř. Ani jsme to nečekali, že to dá na 81 km.
Mapa cesty